Type Records – Indie impérium bez žánrových hranic

Dlouhodobá krize hudebního průmyslu kosí jedno hudební vydavatelství za druhýma. Přesto se na nezávislém poli objevují labely, které jako by celosvětový záporný trend popíraly. Jedním z nich je i nezávislé vydavatelství Type Records, kterému od roku 2002 stačilo pár let, aby vyprodukovalo více než padesátku zajímavých nosičů plných muziky na pomezí ambientu, IDM elektroniky, industrialu, post rocku a komorní elektroniky. Dnes slaví Type Records patnáct let na hudební scéně a na svém kontě má více než 130 vydaných alb. To stojí za pořádnou oslavu!
Na přelomu milénia se manchesterský laptopový snivec John Twells rozhodl po propadáku svých prvních dvou alb, za který podle něj mohla neschopnost vydavatelů, že slabý článek řetězce nebude suplovat dalším pokusem s cizím vydavatelstvím, ale pohlídá své vydání a propagaci další desky založením svého vydavatelství. Přibral k sobě parťáka, kreativce a markeťáka Stefana Lewandowského a Type Records bylo na světě. „Jméno vyplynulo z klubové taneční noci, kterou jsme tehdy vedli v Birminghamu,“ vysvětlil před lety John pro portál Future Sequence. Už od začátku ale pánové nemysleli pouze na sebe, ale začali vydávat i nosiče spřáteleným muzikantům. Jako první přišli na řadu laptopoví manipulátoři Mokira nebo Sanso Xtro, kteří byli součástí poslední mocnější click’n’cut vlny. Jak se ale proměňovala hudba samotného zakladatele labelu, který tvoří muziku jako Xela, tak se rozšiřoval i záběr umělců, kteří u Type Records našli svůj domov. Vedle sebe se tak vměstnali indie rockoví Mountaineer, freak folková Grouper, indie elektronický Helios i neoklasičtí Deaf Center nebo Sylvain Chauveau. Zvláštní pozici mají u Type Records dark ambientní umělci. Tímto směrem se pohnul právě projekt Xela a milovníci statických nálad, vycházejících z kultovních hororových snímků, by měli rozhodně zbystřit pozornost. Hudebníci jako William Fowler Collins, Svarte Greiner nebo Seasons (pre-din) by mohli být dobrým typem na dlouhé zimní večery. Rok 2008 bere Twells zpětně za zásadní rok ve fungování labelu. „S deskami Float od Petera Brodericka a Dragging A Dead Deer Up A Hill od Grouper jsme se dostali na mnohem profesionálnější úroveň fungování. Už to nebylo jen neustálé zkoušení ve tmě. Cítil jsem, že mám celý běh vydavatelství mnohem více pod kontrolou. Mohl jsem se spoustě procesů věnovat detailněji, více do hloubky,“ vzpomíná zpětně šéf Type. V roce 2009 se Twells rozhodl přestěhovat do Massachusetts, odkud řídí label dodnes už pouze sám. Tvrdí, že zdejší scéna mu také usnadňuje jako šéfu vydavatelství práci. „Od té doby, co jsem se usadil v USA, je fungování labelu výrazně hladší. Dokonce tak, že po dlouhé době mám čas dohlížet na detaily vydání kolekce ve všech formátech.“ Už tak široký záběr vydavatelství se ještě rozšiřuje. Prostor dostávají hrubozrnní hlukaři (Jazkamer, Pete Swanson ad.), skladatelé klasického střihu jako Jóhann Jóhannsson, nebo více minimalističtí experimentátoři jako Sylvain Chauveau. Co možná nikdo nečekal, je postupný návrat taneční elektroniky do Johnova života, a tím pádem i do vějíře muziky, prezentované labelem Type Records. Temné industriální nálady zde rozprostřel Vatican Shadow, retro analogovým územím projíždí projekt Pye Corner Audio, aktuální trap prezentuje na Type letošní nováček Basic Rhythm. John dokonce zavzpomínal na minimal techno hrdiny přelomu tisíciletí Fluxion a reedicí vybavil jejich dlouhou dobu nesehnatelnou průřezovou kompilaci Vibrant Forms. John je prostě hudební všežravec, který svůj vztah k hudbě nedávno charakterizoval takto: „Kupuju a poslouchám hodně hudby a čas od času z nekonečného toku náhle vyplave něco, co mne prostě na první poslech zaujme. Tímto způsobem se dostávám k umělcům, které následně oslovuji a vyzývám ke spolupráci.“ Kromě žánrové rozkročenosti je vydavatelství typickým produktem dnešního světa – jedné globální vesnice. I po přestěhování spolupracuje s umělci z několika světadílů, a přitom tu a tam najde zajímavého hudebního partnera na hudebních festivalech, na doporučení známých nebo klasickou cestou, skrze demo, které se zatoulá na adresu labelu v elektronické nebo fyzické podobě. Od primárního vydávání nosičů na CD přešel John s formátové proměně, kdy řada nosičů vychází primárně digitálně, a k tomu se přidávají výlisky na vinylu, CD nebo dokonce na vzkříšené kazetě. „Když zpětně přemýšlím, kde jsem během let udělal nejvíce chyb, tak to bylo v tom, že jsem podlehl nabídkám lisoven fyzických nosičů. Objednej si ještě 500 kusů navíc a my ti k tomu přirazíme masivní slevu! Muzikant podlehne vnitřnímu chlácholení, že to nakonec přeci jen prodá a pak se mu hromadí v bytě stovky lisovaných desek a roky se na ně práší. Překáží v garáži, ve sklepě, zažil jsem dokonce i pěkné komíny neprodaných desek v koupelně. Lepší je vylisovat přísně limitované množství, ke kterému se dá vždy přidělat další edice,“ prozrazuje John svou zkušenost. A co nám nabídl label Type Records v poslední době? Můžeme se vydat na abstraktně elektronickou vesmírnou procházku s nováčkem Kaanem Erbayem z Bostonu, který se nechává titulovat Insha. Příkladně psychedelický trip s výrazným urban feelingem přichystal po sedmi letech ticha Pat Maherr řečený DJ Yo-Yo Dieting. Hlukovou industriální smršť, ne nepodobnou japonským teroristům Merzbow, prezentuje na Type Nino Pedone schovaný za pseudonym Shapednoise. Zatím posledním nosičem je pak druhá dlouhohrající kolekce londýnského producenta Basic Rhythm dýchající aktuálními, rozsypaně tanečními postupy Londýna. Budoucnost vydavatelství je i přes letošní výročí jednou velkou neznámou. Pryč jsou období, kdy John na Type chrlil ročně desítky nahrávek. V letošním roce vyšla prozatím pouze kolekce The Basics už zmíněných Basic Rhythm, nefungují webové stránky labelu a ani profily na sociálních sítích nepřekypují dříve velmi pestrým životem. Na oficiální oslavy už úplně zapomeňte. John se stal výraznou redaktorskou tváří FACT magazínu, a kdo ví, zda osobní záležitosti spolu s redaktorskou vytížeností nezadusí label úplně. Tak či onak, těch téměř 140 nosičů Type Records za poslech rozhodně stojí.

Přidat komentář