VLADIMÍR MIŠÍK & ETC…: Životní režim

Výběr „bigbítových“ skladeb Vladimíra Mišíka & Etc… navazuje na kolekci balad, která vyšla pod názvem Královský večer v roce 2014. I tentokrát má kompilace , která obsahuje fanouškům dobře známý materiál, dvě důležité přidané hodnoty. Jednou z nich je dramaturgie, kterou měl na starosti sám zpěvák. Ještě důležitější je však výtvarná podoba alba. Booklet má opět formu básnické sbírky (a Mišík i v případě svižných písní zpívá zhudebněnou poezii!), ilustrované inspirativními grafikami Karla Halouna. Úsměvný je pouze překlad žánru na obalu: v anglickém kontextu hrají „big beat“ spíše The Prodigy než Etc…

 

Už ze své podstaty (subjektivní a žánrem podmíněný výběr) nemá Životní režim představovat Mišíkovo „best of“. Ostatně pomalé hity jako Stříhali dohola malého chlapečka a především Variace na renesanční téma se objevily na předchozím výběru a sem svým charakterem nepatří. Jenže ať od Mišíka vybereme cokoli, nakonec to jako výběr hitů stejně zní. Vedle zlidovělých Jednohubek a Šmajdáku a ploužáků se výborně vyjímají zhudebněný Kainar Ta láska i Relativistický zádrhel na text T. R. Fielda. V obou případech jde o písně, které by mohly v obecnějším povědomí konkurovat nejznámějším Mišíkovým skladbám, kdyby se albům Nůž na hrdle a Ztracený podzim dostalo adekvátní pozornosti. Je pochopitelné, že každý začínající mišíkolog začne poslouchat od prvních dvou desek Etc…, ale právě fakt, že i pozdní tvorba jednoho z našich nejlepších rockových zpěváků stojí za pozornost a podrobné prozkoumání, je další přidanou hodnotou tohoto výběru.

 

A pak si z výběru Mišíkova bigbítu přináším ještě dva, dříve spíše podvědomě tušené, poznatky. Jednak texty „méně básnické“ (Taxůvku jsme chytli, Bazarem proměn) dokážou Mišík a Etc… podat důvěryhodně a s noblesou. Na druhou stranu složitěji strukturované básně (Ty II., Jam Session – Václav Hrabě) umí zpěvák svým frázováním a s pomocí výborně hrající kapely přetvořit na hit.

 

 

Supraphon, 2018, 51:05

 

 

 

 

 

Přidat komentář