VLASTIMIL TŘEŠŇÁK: Temporary Quintet Kiks

Galén, 2022, 40:27

Album pochopitelně budí pozornost už tím, že vzniklo jaksi v Třešňákově hudebním důchodu: dlouho vůbec nekoncertuje, i kytaru prodal. Je to už skoro deset let, co na desce Alter Ego zveřejnil nové písně; mezitím ještě natočil Konvolut (2017), působivou kolekci exhumovaných starších kusů. Kiks by rozhodně nevyšel bez
producentského a vydavatelského úsilí Lubomíra Houdka: přečetl si několik nových Vlastových textů a přiměl ho, aby z nich udělal písničky. Pak ještě zorganizoval natáčení a CD vydal.
Album zní velmi spontánně, nahráno bylo prakticky živě během tří dnů (vloni v dubnu); to přitom vůbec neznamená, že by vzniklo tak nějak samo od sebe. Podobně jako Tom Waits Třešňák s Temporary Quintetem suverénně absorbovali jazz, blues, folk či rock, vždy jim to zní osobitě a naprosto autenticky. Vynikající pětice muzikantů hrála v tvůrčím procesu zásadní roli. Ve třech čtvrtinách repertoáru má Třešňák spoluautory hudby, hlavně kytaristu Josefa Štěpánka a klávesistu Jana Steindörfera: to je důsledek poctivé několikaměsíční přípravy.
Texty si samozřejmě Vlasta napsal sám. Při jejich čtení je občas zjevné, že vrcholy své klasické tvorby těžko překoná, ale teprve ve spojení s hudbou dostávají texty tu pravou sílu. Třešňákova obraznost je někdy opravdu překvapivá, třeba Valpuržina noc: „Je půlnoc, sabat aprílí / kňour o meze tře moudí květné / Erbene, vstávej, zešíli / než Mácha Májem dubnu hlavu setne“. Mimochodem, anatomický výraz „moudí“
si Vlasta evidentně oblíbil, v předcházející písni Básník smůla (Autoportrét) slyšíme verše „Zavírá stůl / a po tvůrčím kvasu / skřípl si moudí / šupletem“.
Možná už Třešňáka na pódiu neuvidíme (v září výjimečně na křtu alba zahrál dvě písničky), ale to nic nemění na tom, že je pořád ve skvělé formě. A tohle je určitě jedna z nejlepších desek loňského roku.

 

Přidat komentář