Walter Norris & Leszek Możdżer: The Last Set

walter_norrisNa letošním festivalu Struny podzi­mu vystoupí 8. října evropská klavír­ní hvězda Leszek Możdżer (1971) se svým již téměř deset let působícím triem s basistou Larsem Danielsso­nem a bubeníkem Zoharem Frescem. Poslední vydanou Możdżerovou na­hrávkou je však nečekané klavírní duo s veteránem jazzové avantgardy a s významným aktérem počátků free-jazzové scény Walterem Norrisem (1931–2011). Koncert, který album zaznamenává, se konal v berlínském jazzklubu A-Trane necelé tři roky před Norrisovým odchodem a dodatečné vydání na CD je nejen už vzpomínkou na muzikanta, který hrál s Charlesem Mingusem, Donem Cherrym, s or­chestrem Thada Jonese a Mela Lewi­se (New Life, 1975) a dokonce s Or­nettem Colemanem na slavném albu Something Else!!! (1958), jež pootví­ralo dveře k ryzímu free jazzu. Norris je podepsán pod tuctem alb, pro nás jsou zajímavé tři tituly s Jiřím Mrá­zem: triové s basistou Aladárem Pe­gem Drifting (Enja, 1978) a bubení­kem Ronniem Bedfordem Stepping on Crecks (Progressive, 1978), a duo Hues of Blues (Concord, 1995). Nor-ris koncem sedmdesátých let do­stal angažmá v SFB Radio Orchest­ra a stal se profesorem na berlínské hudební univerzitě. O dvě genera­ce mladší Leszek Możdżer dnes pa­tří k nejzajímavějším pianistům sou­časné evropské scény. Jeho muzika koření v polském romantismu pre­zentovaném Chopinem, který je pří­tomný v soudobé hudební tvorbě polských skladatelů a interpretů, sa­mozřejmě i jazzových a Możdżer se k němu stále vrací. Jako každý vel­ký jazzman Polska se musel také při­hlásit k dědictví Krzysztofa Komedy, což učinil skvělým albem jeho skla­deb Komeda (ACT, 2011). Podob­ně jako Komeda se také Możdżer skladatelsky věnuje hudbě zeširoka, píše hudbu pro muzikály, divadel­ní inscenace, složil sborovou sklad­bu Missa gratiatoria. Úspěšně kon­certuje po celém světě také sólově. Setkání Norrise a Możdżera na pó­diu u dvou klavírů může působit do­jmem nesourodosti. Nezapomínejme však, že se nacházíme na půdě jaz­zu, kde je možné vše – ovzduší před­sudků bylo dávno vyvětráno. Tím spí­še, že oba klavíristé jsou světu hudby velmi otevření a improvizační schop­nosti mají bezbřehé. Album je sesta­veno ze čtyř skladeb Norrisových, tří od Możdżera a doplněných Nefertiti, skladbou Waynea Shortera (ten rov­něž přijede v rámci Strun podzimu 6. 11.) ze stejnojmenného alba Mile­se Davise. Możdżera stylově charak­terizují jeho skladby Head Set Trance nebo Tsunami, v nichž romantickou dramatičnost prosvětluje často až optimistická zpěvnost. K vrcholům alba určitě patří Norrisův melodic­ky vyklenutý svižný Spider Man ze zmíněného duetního alba s Mrázem a geniálně stylově rozdováděné deví­timinutové Postscript Blues, původně z Norrisova alba Love Every Moment (1993). Velmi zdařilé album v pestré náladě a překypující energií.

ACT Music/2HP, 2012, 51:17

Přidat komentář