Ti dva se už ve studiu sešli víckrát, ale teprve teď to má správný říz. Jejich předešlým projektům ubližoval nezajímavý country-popový sound, a ani výběr písní nebyl ideální. Ale letošní deska Willieho Nelsona a Merlea Haggarda, to je jiná káva! Název Django And Jimmie odkazuje k největším vzorům těchto pánů: geniálnímu swing-jazzovému kytaristovi Djangovi Reinhardtovi, od něhož se Nelson naučil nejeden riff, a zpívajícímu brzdařovi Jimmiemu Rodgersovi, jehož pověstný „blue yodel“ dál žije v Haggardově pobrukování.
Producent Buddy Cannon, původem z Tennessee, dovedl legendy žánru „outlaw country“ ke skvělému výsledku bez většího vměšování. Prostě je nechal, ať dělají, v čem jsou nejlepší, a technicky nahrávku ošetřil tak, že působí dojmem kamarádského jamu, a přitom na ní nenajedeme zbytečnou notu. Kritici si nemohou vynachválit Nelsonův zpěv; přirovnávají ho ke kanárkovi (byť poněkud vypelichanému), zatímco pro starého kriminálníka Haggarda mají příhodnější slůvko „jailbird“. Dostat oba v konkrétním termínu na určité místo byl nadlidský úkol, a proto přípravy trvaly osmnáct měsíců. Čekání se však vyplatilo; jakmile se Merle s Williem potkali nad jointem z prvotřídního materiálu, začala z nich padat jedna perla za druhou. Věřte známému milovníkovi písniček Boba Dylana, že už dlouho neslyšel tak příjemnou verzi dylanovky Don’t Think Twice, It’s Alright. Vrtošivý Bob sice Haggarda v nedávném projevu na akci MusiCares pěkně natřel, ale Merle na to reagoval s klidem. „Bobe Dylane, obdivuju tě od roku 1964,“ vzkázal mu přes Facebook – a bylo to. Na videoukázce z natáčení alba Django And Jimmie to vypadá, že Nelson s Haggardem baladu vystřihli na první dobrou. Proč by jinak zvukař říkal: „Don’t do it twice, it’s alright…“ Málo platné, už tahle neuvěřitelná suverenita, to těžce odpracované mistrovství člověka odzbrojí. Stejně čerstvě zní Nelsonova skladba Family Bible, přestože jsme ji slyšeli již mnohokrát, například v duetu s „mužem v černém“, jemuž dvojice skládá hold písní Missing Ol’ Johnny Cash. Na to, že Merle a Willie údajně složili část věcí po telefonu, je deska podivuhodně soudržná. A když Haggard zazpívá, že „jen jeden chlap je vostřejší než já“ (The Only Man Wilder Than Me), málokdo by to chtěl někdejšímu obyvateli věznice San Quentin vymlouvat…
Legacy Recordings, 2015, 46:44
