Z přízemí: Hmlisto

Přesně uprostřed pomyslného trojúhelníku tvořeného městy Trenčín, Nitra a Banská Bystrica, najdete na mapě horu Vtáčnik. Převažuje tu symbolicky zelená barva, svědčící o tom, že civilizace tu zatím nevyhrála nad rozlehlými lesy a že k přírodě tu mají lidé stále blízko. Pod zmiňovanou horou pak přebývá pozoruhodné hudební duo, které si ve své tvorbě nedělá starosti s hranicemi mezi folkem a world music, autentickým folklorem a vlastními písněmi jím ovlivněnými. Trochu v tom připomíná třeba tvorbu písničkářky Dagmar Voňkové. Veronika Kicková a její syn Ján Kicko patří k těm nenápadným a neambiciózním hudebníkům, u kterých ke zviditelnění dochází velmi pozvolna, a ačkoli už mají leccos za sebou, stále je nejspíš ještě nějaký čas bude provázet přívlastek „objev“. Což nic nemění na tom, že v originalitě za sebou úspěšně nechávají mnohé zavedenější kolegy už nyní.

Veronika ovšem pochází z Čech, konkrétně z Karlovarska, a k našim východním sousedům se z rodných Sudet dostala až v dospělém věku: „Slovensko mě fascinovalo už od puberty, moc nevím proč. V roce 1995 jsem přišla s batohem na Zaježovou, kde tehdy vznikalo něco jako ekovesnička, takový pokus o kombinaci dobrovolné skromnosti a kříšení posledních zbytků tradičního života… a už jsem tam zůstala. Žila jsem tam pak další tři roky,“ rekapituluje po letech. Právě to způsobilo, že se dodnes věnuje lidovému řezbářství a ručně vyrábí krásné dřevěné nádobí a nejrůznější kuchyňské potřeby. Nyní žije ve vesničce Prochoť, snaží se přírodně hospodařit a většinu toho, co jí, si i vypěstuje. Vodu stále bere ze studně, elektřinu jí zajišťuje solární systém. „Přírodnější“ a uvolněný způsob života bez městského stresu, logicky ovlivněný dávnými časy, pak Veroniku dovedl i k psaní vlastních písní. Začala je zpívat pod jménem Horana a doprovázet se na nejrůznější píšťaly a starobylé nástroje, jako jsou korýtkové housle.

Přesně uprostřed pomyslného troj . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář