Z přízemí: Palma

Před pěti lety vyšlo debutové album dua Leto Zbytky ozářených ploch, po formaci Planety už druhého výhonku ze slezské komunity MMM (Mamamrdamaso), kterého si všimli i ti, kteří jinak podobnou podzemní hudební scénu příliš nesledují. Sebevědomí nebo spíš přesvědčivost, jasná vize, silně emotivní sdělení a zároveň v nejlepším slova smyslu popové, nápadité melodie, které z nahrávky tryskaly všemi směry, sklízely totiž jednu superlativní reakci za druhou. Leto, tedy kytarista Roman Rakowski aka Indoš a jeho žena Beata, zpívající klávesistka známá jako Palma, ovšem nebylo jejich první hudební aktivitou, i když jména formací Vincent Vega, Le Christ Hypercubistic nebo Boss a sekretářka už dnes něco říkají jen pamětníkům. V roce 2017 Leto na debut navázali už poněkud nenápadnějším druhým albem Krok pro člověka, a loni se z pódií stáhli v souvislosti s očekávaným potomkem. Ještě předtím ale Palma stihla koncertně zrealizovat svůj sólo projekt.

Vždycky jsem byla nadšená, či přesněji závistí bez sebe, z Karen O z kapely Yeah Yeah Yeahs nebo z Carly Azar (Autolux), ale i z mnoha dalších hudebnic. Jak se jim daří a jak moc jsou šikovné. Poslední tečkou pro mě byla Aby Wolf, se kterou jsme jeli jako Leto turné; dodala mi nejvíc odvahy se do toho pustit.“
První studiovou vlaštovkou byla skladba
Pramen vlasů, která otevírá benefiční kompilaci Superhrdinky, vydanou na podzim 2017. Ani v nejmenším to ale neznamená nějakou nespokojenost či pocit nenaplněnosti v souvislosti s mateřskou kapelou: „Práce na písničkách v Letu je hodně náročný proces. Těžko říct, jestli je to takhle ve všech kapelách, ale než se na všem s Indošem dohodneme, tečou nervy proudem. Takže sólovka je pro mě hlavně takový oddech, vysvětluje Palma. Jakkoli se přitom na pódiu ocitla sama, dokáže ho ovládnout a nastolit pocit silného „one-woman-bandu“, a nikoli, jak by se mohlo zdát, čehosi redukovaného. A to přesto, že zde opustila i klávesy a obsluhu elektroniky a věnuje se pouze vokálnímu projevu. Neměla jsem v plánu na pódiu jen zpívat, ale po tom, co jsem si vše připravila předem, neviděla jsem už důvod, proč si znovu nějaký nástroj stavět před sebe, vysvětluje lakonicky. Jednoho možná napadne, že kdybychom žili někde jinde, kde nepanují ohledně podobné hudby tak neúprosné ekonomické podmínky, došlo by i na doprovodnou kapelu, protože Palma je se svými písněmi za mikrofonem neméně silnou osobností, jako jsou kupříkladu Lykke Li či Charlotte Gainsbourg v současnosti, či Tori Amos, Siouxsie nebo i Nico v časech minulých.

Říct ,polovina Letoʻ by bylo to nejjednodušší, ale pojďme ženy konečně přestat dělit a odečítat. Palma naopak vydá za tři (minimálně). Hlas čistej a silnej a jako jarní vítr, texty plný něhy i hrubosti, shrnuje to promo text k jejímu debutovému albu, které stačila připravit ještě předtím, než se stala maminkou. Zrod ale nebyl jednoduchý. Na koncertech prezentované, předem připravené předivo klávesových ploch, minimalistických vyhrávek a svěžích beatů chtěla autorka nejdřív svěřit různým producentům, aby její nápady ještě posunuli. Poté, co se ale výsledek nedostavil takový, aby ji to uspokojovalo, nakonec vše nechala v původní, syrové podobě… a soudě podle výsledku, dobře udělala. Nabízí se také otázka, zda se do skladeb nějak otisklo aktuálně prožívané mateřství: „Z logiky věci ani ne, protože sedm z osmi skladeb jsem složila před těhotenstvím,“ zamýšlí se. „Když si je ale teď poslechnu, v každé najednou to dítě vnímám. To album je přesně o tom, co mám na srdci. A že jsem žena, už nějaký ten čas beru za samozřejmost. Řekla bych, že ty songy spojuje stejný příběh, o hledání a následném nalezení. Přála bych si, aby byly povzbudivé. Chápu ale, že na všechny to tak působit nemusí. Zcela skromně u toho přiznává i to, že její skladby jsou jednodušší, a nikoli tak detailně propracované, jako je tomu v Leto, a také jsou chronologicky pozdější, takže vypovídají o jiném období. Album Starý duch nakonec vyšlo na desetipalcovém vinylu letos v polovině června, nepřekvapivě ve vydavatelské koprodukci MMM a Silver Rocket. „Hudebně je rozkročen přes inspirace čtyř desetiletí – přesto pevně ukotven v elektronické současnosti. Zpěvově dramatický oblouk spojuje gotiku, punk i disko a texty k nám promlouvají z jakéhosi zvláštního bezčasí,“ shrnují nahrávku vydavatelé. Recenze pak mluví o výjimečném debutu a silné výpovědi, jaká „tady hned tak nebude“. Faktem je, že z písní dýchá opravdovost, žádné vymyšlené příběhy, ale naopak autentické prožitky, ventilované touhy a přiznávání si vlastních pochybností i slabosti. Ve výsledku tak jde nikoli o čistě osobní, ale o všeobecně platná sdělení.

V současnosti se už Palma po mateřské pauze znovu vrací na pódia, a nezávisle na tom se na ně vrátí i Leto. Je to složitější, protože s sebou musíme vozit hlídání, ale taky to jde,“ usmívá se zpěvačka. V nejbližší době se koncem srpna Palma objeví v pražském klubu 007 v rámci oslav padesátých narozenin klubu, a o pár dní později pak v září vystoupí na píseckém festivalu Cool v plotě. A jak se lze dočíst na webu Silver Rocket: „Introvertní ,Starý duchʻ náhle vystoupil před zrcadlo a my všichni teď stojíme v němým úžasu před tou zdánlivě krátkou, ale ve skutečnosti nesmírně náročnou a dlouhou cestou. Takhle to vypadá, když si někdo ušije zvukovej kabátek přesně pro svoji emoci. Poslouchejte, co mají ženy na srdci. Je to důležitý.

 

Přidat komentář