Dopisy přes zeď

Josi Klein Halevi, Akropolis, 2021 (překlad Alice Marxová a Jitka Jeníková)

Čtenář, který se chopí knihy Dopisy přes zeď, by měl znát ještě jednu knihu od stejného autora. A je to shodou okolností jediná další Haleviho kniha, která je dostupná v češtině: Vzpomínky židovského extremisty (1995). Ten židovský extremista z titulu je sám autor. A stejný autor napsal Dopisy přes zeď, které velmi neextremisticky hledají možnost porozumění se sousedy Izraelců – s Palestinci.

Kdo někdy navštívil Izrael, musel si všimnout zvláštního rysu té nevelké země. Všechno je blízko. Archeologické vrstvy jsou jedna na druhé, dávná minulost je hned pod přítomností. A ta blízkost funguje i horizontálně, natěsno. Židé a Palestinci si vidí do oken. Metaforicky i doslova. A J. K. Halevi na sebe vzal nevděčný, nepravděpodobný úkol: zkusit oslovit svého palestinského „souseda“, žijícího v domě na kopci, kam Halevi vidí ze svého domu. Oba domy odděluje bezpečnostní zeď, kterou vystavěl Izrael a která měla zabránit, a zabránila, sebevražedmým atentátům v Izraeli.

A tady je vhodné vzít do ruky ony Vzpomínky židovského extremisty. Halevi (nar. 1953) v nich popsal své dospívání v New Yorku, kde se jako syn přeživšího z Rumunska, nicméně sám už Američan, zapojil do radikálního židovského hnutí. Líčí akce zaměřené na pomoc Židům v Sovětském svazu, které tamní komunistický režim diskriminoval, vystavoval je politickým procesům a v řadě případů věznil. Halevi a jeho přátelé nevěřili politikům, protože soudili, že kvůli dobrým americko-sovětským vztahům hodlají Spojené státy sovětské Židy v tichosti obětovat. Teenager Halevi se přidal k americko-židovským nadšencům, kteří chtěli na to na všechno jít víc zhurta, napřímo a účinně. Včetně útoků na sovětské diplomatické mise v New Yorku. Popisy akcí extremistického společenství budou mít řadu společných rysů s tím, co člověk ví o činnosti radikálních nacionalistických, levičáckých a pravičáckých skupin všude po světě. Právě ta podobnost, kterou Halevi přiznává, je zarážející. Je ostře vykreslená na pozadí Haleviho tehdejšího skálopevného přesvědčení, že na něco takového má právo. Jako Američan, novinář a člověk se smyslem pro sebereflexi a pro humor zároveň vykresluje svou tehdejší životní etapu tolerantně. Jsou to paměti extremisty, který přestal extremistou být.

Čtenář, který se chopí knihy Dopisy p . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář