M jako Alan Moore

V češtině právě vydaný třísetstránkový grafický román Alana Moora V jako vendeta vznikal v letech 1981–1988; jde o autorův „první pokus o souvislý seriál, pokus podniknutý na začátku mé kariéry“: Moore dodal scénář, David Lloyd ilustrace, které svojí barevnou nevýrazností, skoro se chce říct omšelostí, ale také realistickým zobrazením postav a kulis, mezi nimiž se postavy pohybují, revokují atmosféru československého komiksu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, třeba Rychlých šípů nebo ábíčkových seriálů – ostatně ty v souborných knižních vydáních uvádí na pulty knihkupectví stejné nakladatelství, jaké vydalo Moorovu Vendetu: pražský BB Art.
plne_pulty1Alan Moore, narozený v roce 1953 v anglickém Northamptonu, vytáhlý vlasatec s pichlavýma očima, navlečený od hlavy k patě do ocvočkované kůže, se ve svých předchozích do češtiny převedených titulech předvedl jako mistr detailního syžetu, autor podrobně rozváděných a mnohasměrně větvených psychologických příběhů s prvky plíživé mysterióznosti a iracionality: knihy Strážci, Liga výjimečných, Top 10 a zejména Z pekla, opulentní bichle čítající na šest set stran (včetně důkladného poznámkového aparátu), situovaná do viktoriánského Londýna v čase, kdy město neměla ve své moci královna, ale zabiják Jack Rozparovač, trochu trpěly slovní přetížeností a vynucovaly si důkladné čtení, čímž obrazovou část marginalizovaly. Podobně tomu je v nynějším svazku V jako Vendeta, kde rozsáhlé, mnohdy veršované promluvy hlavního hrdiny, jako by záměrně zdržovaly čtenáře na stránce, ačkoliv pro tok děje jsou tyto symbolické hádanky spíš secesní ozdobou než klíčem k příběhu. A o co ve Vendetě jde? Děj je vlastně banální, lze jej snadno zobecnit a shrnout do floskule, dobro bojuje se zlem, mstí se zlu a za zlo‘. Ale jak postava tajemného V, který svoji tvář skrývá pod rozesmátou klaunskou maskou a disponuje podobně jako Batman nadpřirozenými schopnostmi, tak časoprostor, do nějž Moore své vyprávění zasadil, jsou propracovanější, myšlenkově hlubší a provokativnější víc, než na podobném základě vystavěné příhody Mignolova Hellboye nebo Vrány Jamese O’Barra.
Příběh Vendety vyrostl ze skutečnosti: podle Moora „většina historického pozadí pro tento příběh vychází z předpokládané porážky konzervativců ve všeobecných volbách roku 1982“ – jde tedy o antiutopii, a to střiženou podle mustru, jaký známe z knih Orwella, Huxleyho, Bradburyho nebo Zamjatina, i když mocně posílenou motivem iluzornosti; těžko na některých stránkách této knihy odlišit realitu od představy, snu anebo drogové halucinace. Scenárista svoji vizi totalitní fašistické společnosti projektoval do Velké Británie v roce 1997, kdy zemi, zdecimovanou jadernou válkou, která vymazala z mapy světa Evropu a Afriku, ale také veškerou anglickou národní kulturu, diriguje hlas osudu – absolutní a všudypřítomná moc, jež dohlíží a trestá: likviduje odlišnosti (tradičně pronásledovanými jsou černoši, homosexuálové, levice atp.) a brání člověku nahlédnout „pod křehkou krustu civilizace“, kde „vře mrazivý chaos“. Do této neradostné konstelace, která se před čtenářovýma očima vlní a proměňuje jako optické klamy Eschera nebo Dalího, vyslal Alan Moore titulního V: melancholického hrdinu s mapou sartrovské cesty ke svobodě v rukou, muže bez tváře a beze jména, který si od recitace anglických klasiků či klavírních preludií občas odskočí vyhodit do povětří nějaký ten mocenský symbol. Panoptikum, které svého klauna zrodilo, jej nakonec taky zničí, ale jeho vendeta nebyla marná – nastalý chaos je přece novou šancí: sice „stará víra leží v troskách“, ale „na troskách se dá stavět“. Zvlášť tehdy, když do osudu zasáhne láska: v Moorově Vendetě má podobu mladičké Evy, pro níž se náhodné setkání s V postupně promění v zasvěcovací rituál, který ji ve finále ustanoví „jediným dědicem“. Kniha tím sice končí, ale protože komiks vyrostl z reálných očekávání a jeho psychedelická nálada občas pěkně pomíchá skutečnost s iluzí, je možné, že tuhle masku klauna se semknutými rty od ucha k uchu ještě někdy uvidíme. Anebo ne?

Alan Moore, David Lloyd: V jako vendeta, přeložil Richard Podaný, BB Art, Praha 2005, 288 stran, náklad neuveden, cena 690 Kč

Přidat komentář