Miroslav Šašek: To je Mnichov, To je Hongkong, Toto není kámen

sasekJeště v roce 2012 měl v Čechách o spisovateli a výtvarníkovi Miroslavu Šaškovi (1916–1980) pojem málokdo. Pak se jeho bohatého, světově proslaveného díla chopilo pražsko-táborské nakladatelství Baobab – a po čtyřech letech je k mání osm knížek plus jedna navrch. Osm z řady „This is…“, kde Šašek představuje v hutné zkratce vybrané metropole, potažmo státy světa, jako Paříž, Londýn, Řím, New York, Benátky nebo Austrálie, a ten devátý pod názvem Toto není kámen. Odkaz na slavný obraz Reného Magritta „Toto není dýmka“ je případný: Šašek tu metodou dokreslované koláže vsazuje do nových kontextů záběry sošných antických hrdinů, s nimiž se seznámil osobně na cestách po italských muzeích.
Miroslav Šašek odešel z Československa v sedmačtyřicátém roce jako vystudovaný architekt, kreslíř a malíř. Žil v Německu (kde pracoval pro Svobodnou Evropu) a ve Francii, zemřel ve Švýcarsku. Většinu svého díla (edice „This is…“ má osmnáct svazků) realizoval v šedesátých letech. Výtvarná složka jeho práce sází na vitalismus, harmonii, výrazovou laskavost. Literárně jde o mozaiku, která vyváženě mísí obecné s konkrétním, celkový pohled s detailem, přítomnost s vývojově klíčovými body dějin daného místa. Knihy cílí primárně na čtenáře kolem sedmi osmi let, pobaví se ale i dospělý. Šašek pojímal celek nejen informativně, jako základního průvodce vybranou lokalitou, ale i jako umělecké dílo, jako souzvuk výtvarného s literárním, jako svébytný příspěvek, který koketuje jak s tradicí kresleného humoru, tak s médiem komiksu.
V posledních měsících loňského roku, kdy měl autor sto let od narození, vyšly v češtině hned tři tituly: To je Mnichov, To je HongkongToto není kámen. Posledně jmenovaná kniha (originál 1961) vznikla sice bokem, jako dodatek k titulu To je Řím (1960), ovšem z odstupu více než půlstoletí vykazuje největší životnost. Světová města totiž rostou, proměňují se, staré je vytlačováno novým. České překlady sice uvádějí závěrem přehledné aktualizace, nicméně publikace z řady „This is…“ už dneska jako „průvodcovské minimum“ nefungují. Na to mají v edičních plánech nakladatelství příliš velkou konkurenci. Fungují ale jako umělecké dílo spojené s dobrodružným životním příběhem svého autora. A funguje tu ještě dvojí: jednak nostalgie po zmizelé atmosféře, náladě, kráse, jednak motiv návratu ztraceného syna – ačkoli více než třicet let po jeho smrti.
A ještě něco se v souvislosti s Miroslavem Šaškem daří: objevovat mezi žijícími autory jeho možné pokračovatele a vracet do zdejšího kulturního kontextu podobně zapomenuté a opomíjené osobnosti české knihy pro děti a mládež posledního půlstoletí. V roce 2015 vyšel v Baobabu titul Olgy Černé (text) a Michaely Kukovičové (obraz) To je Praha, který vcelku zdařile navazuje tam, kde Šašek ve čtyřiasedmdesátém skončil svazkem To je historická Británie. Nakladatelství Labyrint pak nedávno vydalo v češtině vůbec první titul Čechoitala Štěpána Zavřela (1932–1999) Sen v Benátkách. Sečteno, podtrženo: S návratem Miroslava Šaška se otvírá hned několik (staro)nových dveří naráz. Na obraze poválečné české knihy pro děti a mládež je několik důležitých bodů jasnějších.

Baobab, Praha 2016, překlad Jiří Dvořák

Přidat komentář