Tereza Říčanová: Kráva Říčanová

nakladatelství Baobab, 2021

Tuším, že spisovatel Josef Jedlička kdesi poznamenal, že F. M. Dostojevskij zaslouží uznání už jen za to, že vedle svého jména dokázal umístit název svého románu: Idiot.

U Krávy Říčanové je to podobně, má to ale jiný přesah. Tato obrazová knížka pro děti především rozkolísává ustálený (chce se říci ustájený) pohled na vztah člověka se zvířetem. Autorka doslova popisuje své soužití s krávou, se spoustou interesantních podrobností. Čtenář (a to by pro čtenáře povýtce hudebního časopisu mohlo být vzrušující) se například dozví, že máslo se nejlépe stlouká při trsání rokenrolu.

Pohnutky Říčanové k tomu, aby si pořídila krávu, jsou srozumitelné. Netěšilo ji množství plastového odpadu, které produkovala její rodina při pojídání mléčných lahůdek. Měla na svém statku prázdnou maštal. Uviděla inzerát na krávu. A pak…

Malířka Říčanová se krávy nejdřív štítila, ale pak s ní vplula do symbiózy a vše potřebné se naučila. Knížka má nezanedbatelný edukativní potenciál, protože ve stylu někdejších dětských encyklopedií popisuje předměty a postupy, které se při chovu mléčné krávy používají. Součástí je i dbaní na přirozený životní prostor krávy, odlišný od velkochovů s odebíráním telat, uvazováním a jinými velkoagrárnickými libůstkami.

Tuším, že spisovatel Josef Jedlička kdesi poznamenal, že . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář