Postila

Cokoli řekneme malému dítěti, zeptá se „Proč?“. A když mu vysvětlíme „Protože tak a tak“, zeptá se znovu „Proč?“. Etc.

Post illa verba dodávám, že nejlepší je se postupně vrátit k odpovědi na první „Proč?“ a dodat „Ale to už jsem ti vysvětlil.“ Když kladu otázku „Proč?“ sám sobě, třeba „Proč jsem nezbohatl?“, doporučuji si odpovědět „Protože peníze, získám-li jaké, vracím, a to nejen cestou zdanění.“ Např. když na sněžné dovolené našel ve sněhu synátor Evženek tisícikorunovou bankovku, zrovna jsem stranou lyžařského ruchu skládal báseň o ztraceném nálezu. Nebo to bylo o nalezené ztrátě? Doporučil jsem tedy synkovi, aby tisícovku vrátil do sněhu, kde ji našel. Zeptám-li se sám sebe „Proč?“, mohu odpovědět leda „Pro slepičí kvoč“. Pamětníci jazykového folkloru dodají „Aby kvočna nekvokala, když nemá proč.“

Napadá mě, vcelku nutkavě, ještě jeden příklad. Uvidíme, zda konečně najdu uspokojivé „Protože…“ Před drahným časem mě známý hudební skladatel požádal, abych mu napsal latinský text pro jeho oratorium. Dostal jsem od něj nahrávku, kde jakýsi vykleštěnec nazpíval na jeho melodii text ve formě „la, la, la“. Nebo to bylo „tralala“? Už se nepamatuji. Jelikož nejsem vykleštěn, napsal jsem latinský text, jak se na oratorium žánrově sluší a patří. Vykleštěnec promptně nazpíval můj text a ten byl ještě promptněji vysílán při jakési televizní slavnosti. Když jsem se nikoli tak promptně uviděl se zadavatelem oratorijního textu, bylo to v tehdejším podniku zvaném „V Kunštátu“, podal mi podstolově tisícovku, kterou jsem mu promptně vrátil, a to nadstolově. Přísedící užasli.

Když se s časovým odstupem sám sebe zeptám „Proč?“, mohu odpovědět stejně jako v případě vrácení tisícikorunového nálezu do sněhu. A dodat: Byť se to odehrálo jako vždy „letos“, což je synonymum pro „hic et nunc“, jsou to všechno loňské sněhy. Ostatně chudoba, zejména víceméně dobrovolná, cti netratí.

Kdyby přesto moji čtenáři trvali na „Protože…“, zazpívám jim folklórové „Haby věděli falešný lidi, že jsem já chodíval k vám.“ Vše výše řečené je v souladu s biblí, kde se kromě jiného, ale podobného, praví: „Tomu, kdo má, bude přidáno, a to hodně. Tomu, kdo nemá, bude odebráno i to, co má.“ Jenom si nejsem jist, zda už takhle přece jen nekončila některá z předcházejících postil. Nebylo by divu.

Přidat komentář