POSTILA

Zlatá léta šedesátá, kdy i Praha stověžatá neměla dost slonovinných věží. Rovněž zlaté roky nulté, kdy umělec pod svým pultem, ať už živ či neživ, nabízel své verše, často bez rešerše. Léta nultá, ale raná. Od jitra rovnou do nitra a tam do příštího rána.

Post illa verba dodávám, že v zasvěcených kruzích ví se, že začátkem nultých roků svou i mou labutí píseň, s nehasnoucí jiskrou v oku, zapěl Jiří Pittermann, díky mým snům neuspán. Aby snad nezačal zmatek, unesen tou naší vizí, nijak cizí televizi, vážil si nás Ivo Mathé, jako bychom přišli z Athén. Na vysvětlenou k výše dodanému dodávám, že těmi Sny jsou míněny Sny Eugena Brikciuse, které z dopuštění páně Pittermanna byly vysílány po celý požehnaný rok 2001. Už tehdy se mi zdálo, že napíšu román s názvem Leopoldiana, kde ad maiorem gloriam výše zmíněných televizních mogulů stojí: Filiálka vinotéky Vinograf v Míšeňské. U stolu debužírují Leopold, jeho bratr Jiří, Viktor Šlajchrt a ještě jeden Jiří zvaný Pittermann, pověřený sestavením programu zdejší – a jak si někteří myslí, i vezdejší – televize. Je to k nevíře, ale pijí víno, jaké se podává u tabule bulharského cara, nyní ministerského předsedy téže země. Když Jiří Pittermann premiérově ochutná nejlepší z možných vín, zavolá na Hrad, který se nachází o něco výše. Za několik minut před podnikem zastaví limuzína, z níž vystoupí Ivo Mathé, dříve generální ředitel vezdejší televize, nyní hradní kancléř. Stolovníci příchozího potentáta radostně uvítají, referují mu o situaci ve vezdejší televizi a všelijak mu kašulírují. Hradní pán popije, nechá si zabalit tři láhve carského vína a vrátí se do výšin, odkud přijel. Leopold zavolá pingla a slavnostně mu oznámí, že carské víno je od této chvíle hradní. 

Jak v životě tolikrát, nastal zvrat. Došlo víno carské hradní, jako ve hře Vole, padni. To už jsme tu jednou měli: báj o vlku, koze, zelí. Přicházejí kladní radní. Je to banalita, ale platí i ta. Jak říkal Otakar Slavík: „Plačte proudem slzy lítosti.“ Ne však slzy smíchu. 

I Radžív Gándhí se dopostil, chtěl si šetřit míchu. /…/ Spravedliví jsou truchliví. Ven by nevyhnali psa, je tu apokalypsa.

 

Přidat komentář