Uchamžiky

I když jsem stále neodrostl vášni pro fyzické nosiče, neznamená to, že bych zcela ignoroval nebo neuznával svět digitálního šíření hudby. (Ostatně i CD je digitální šíření hudby, jen je prováděno jaksi manuálně.) Naopak, internet, ta všudypřítomná dvousečná zbraň, může být i velký pomocník. Například pro poslech věcí, které na nosiči nepotřebuji nebo se o koupi rozhoduji nebo – a to hlavně – digitálně ani nikdy nevyšly! Fascinuje mě, že taková hudba dnes ještě existuje. Ale když se nad tím člověk zamyslí, musí jí být vlastně spousta. Historie zvukového záznamu je už skoro sto padesát let stará, zatímco její digitální forma teprve nějakých čtyřicet. A výroba je pochopitelně závislá na prodejnosti. S poklesem prodejů se tedy nejspíš ztenčuje šance pro přepis některých archivních nahrávek. Protože jestli to nebylo rentabilní v době boomu CD, těžko se to prodá dnes. Na druhou stranu, technologie jsou dostupnější, takže slušný přepis už nemusí vznikat jen v drahých studiích. Tak uvidíme. Ale to jsem trochu odběhl.

Když jsem vybíhal, měl jsem v hlavě hlavně jedno téma: supraphonline. Obrovský, i když trochu nenápadný digitální archivní kolos. Mám radost, že se čím dál tím větší část mamutího katalogu Supraphonu a Pantonu (tedy prakticky veškerá oficiální domácí produkce před rokem 89; naštěstí tu byla ještě neoficiální, samizdatová!) postupně dostává na světlo. Pochopitelně, je zde ohromné žánrové i kvalitativní rozpětí. Spousta toho už vyšlo na CD, ale zdaleka ne vše. Což v mnoha případech není ani velká škoda. Ovšem i přežité, například normalizační době poplatné nahrávky jsou důležitým dokumentem doby a jejich digitální otisk je dobré uchovat.

To ovšem není to hlavní, co na platformě hledám. Z toho, co mě ze supraphonline nadchlo, je třeba to, že tam jsou teď nově přidaná některá EP řady Rock Debut! V druhé půlce osmdesátých let to byla na Panton extrémně progresivní série. Což je trochu úsměvné. Ale na druhou stranu, ta muzika je pořád skvělá – i když na „debut“ bylo pro některé zúčastněné dost pozdě a rozsah čtyřpísňového EP skoro urážející.

Člověk, tedy fanoušek, je ale rád za každý zachovaný záznam. A ještě radši, když se tento záznam po letech opět dostane na světlo digitálního, tedy současného, světa. Když nic jiného, tak alespoň jako osvěta.

 

Přidat komentář