Ocitnete-li se najednou v Londýně a chcete se rychle orientovat ve zdejší nabídce kultury, nelitujte 1,20 libry za týdeník Time Out. Začínal jako alternativní časopis, dnes podává vyčerpávající přehled všeho, co se v daném týdnu (od středy do středy) v Londýně bude dít – filmy, divadla, rock, pop, jazz a vůbec všechny druhy hudby včetně klasické, programy klubů, televize, výstavy, diskotéky, festivaly, kabarety, politické akce, recenze koncertů, desek, knížek, videofilmů atd., atd., to všechno na zhruba 160 stránkách. Je-li Vám líto peněz, podstatně méně honosné týdenní průvodce (např. The Good Times) lze obdržet zadarmo na frekventovaných místech (nádraží Charring Cross) ve středu, čtvrtek a pátek. Nezapomeňte zajít do dvou londýnských „Pakulů“ – kulturních komplexů Barbican Centre a South Bank Centre. V každém je minimálně jeden koncertní sál, jedno divadlo, jedno kino a několik výstavních síní. Vždy tu najdete něco zajímavého k vidění či slyšení, přičemž se opět můžete obecně dozvědět co, kdy, kde a jak. Stojíte-li o prohlídku slavného stadiónu ve Wembley, pořídíte ji za 3,50 i s průvodcem (když tam zrovna nikdo nehraje – zato ale uvidíte místa, kam se normální návštěvník koncertu nedostane). Zaměřte svou pozornost i na Hammersmith Odeon, Royal Albert Hall a Brixton Academy – hrají zde většinou ti, co sice zrovna nevyprodají Wembley, ale jsou příliš slavní na to, aby je bylo možno strčit někam do klubu. Pánové z Rock a Popu již psali, že trh s nahranou muzikou ovládají v Londýně v zásadě čtyři firmy (HMV, Virgin, Our Price, Tower Records), které si zrovna nepotrpí na malé obchody. Často několikapatrové „megastores“ jsou přehledné členěny na oddělení desek, kazet, CD a videa a dál podle hudebních žánrů na jazz, soul, rap, dance music, rock + pop, metal + hardcore, folk, world music, reggae, easy listening, classical aj. Malé obchůdky a „secondhands“ s deskami sídlí např. v Soho nebo Brixtonu. Lze se také pohrabat na bleších tržištích (Camden Lock, Portobello). To všechno je však jen nouzové řešení či doplňková koupě. Budete-li něco kupovat, obejdéte napřed několik obchodů (Virgin a HMV jsou třeba na Oxford Street, Tower Records na Piccadilly Circus) a srovnejte ceny – mohou se u jednoho a téhož titulu lišit. Kazeta i deska od stejného titulu mají zpravidla stejnou cenu, CD je asi o třetinu dražší. Ve velkých obchodech je možné koupit i lístky na koncerty, které jinak obstaráte v rozsáhlé síti předprodejních agentur (např. Keith Prowse) s dvaceti až pětadvacetiprocentní přirážkou.
A ještě tisková oprava – v UNI 3/91 jsem chybně uvedl název knihy o skupině Doors. Správný název zní „No one here gets out alive“. A to už je opravdu všechno.
