Dvě galerie, dvě výstavy na téma originál vs. falzum

Originál? Umění napodobit umění

Hradec Králové, Galerie moderního umění, výstava potrvá do 27. února 2022

Falza? Falza!

Praha, Národní galerie, Šternberský palác, výstava potrvá do 1. května 2022

Hned dvě galerie, Galerie moderního umění v Hradci Králové a pražská Národní galerie se rozhodly přiblížit problematiku padělků – obě expozice se přitom ideálně doplňují a vedle mnoha výtvarných děl, falz i originálů, nabízejí často přímo detektivní příběhy.

Jak píše v úvodu výpravného katalogu pražské výstavy kurátorka Národní galerie a specialistka na středověké umění Olga Kotková, stačí vyslovit slovo falzum a „hned vzbuzuje celou řadu negativních asociací – rozčarování, zklamání, rozhořčení, zmar, opovržení, odsouzení…“ Jak ale dodává, zároveň „nepochybně ukrývá i pozitivní podtext – vyvolává touhu po poznání, zvídavost a chuť věc blíže prozkoumat, zasadit ji do určitých souvislostí.“

Spřízněnost obou pojetí naznačují i podobné názvy výstav, v Hradci ji nazvali Originál? Umění napodobit umění, v Praze se jmenuje Falza? Falza! Tím ale podobnost nekončí, kurátoři zvolili obdobný přístup a vlastně i členění svých výstav – vidíme tak vedle sebe jak originální díla daného umělce, tak i padělky, kopie či parafráze jeho obrazů, eventuelně plastik. A pokud jde o členění, kurátoři nás vedou přes různé aspekty vzniku děl označovaných jako falza – v záběru výstav jsou přitom i další formy děl, které nevytvořil známý umělec, ale někdo jiný. Máme na mysli repliky či imitace, vytvářené nezřídka bez špatných úmyslů. A pokud jde o padělky, jak podotkla na tiskové konferenci Olga Kotková, „falzem se stává až v momentě prodeje.“ Zmínila také další důležitou skutečnost, totiž, že „falza ke sběratelství patří.“ Bohužel.

Protože, jak sdělila Radiožurnálu, „mít ve sbírce imitaci, padělek neboli falzum je vlastně normální proces, který patří ke každé velké sbírce. Falza nebo imitace měl ve svých sbírkách Rudolf II., nakoupil je Vincenc Kramář a řada dalších renomovaných sběratelů. A i my se zkrátka někdy spleteme.“

Důležité přiznání, protože jak obě výstavy dokazují, ve sbírkách našich galerií, a to včetně té Národní, se nacházejí či nacházely mnohé padělky. V Hradci Králové tak můžeme úvodem vidět hned tři oleje Joži Uprky s naprosto stejným motivem, totiž ženy v lidovém kroji. Však se také ve dvou případech jmenuje Myjavanka. Ovšem pouze jediný z obrazů je skutečně Uprkovým dílem, a sice ten, jejž vlastní Městské muzeum a galerie Vodňany – další dva oleje, z majetku Západočeské galerie v Plzni a Oblastní galerie Liberec jsou padělky. V Hradci, ale i v Praze vystavují také řadu padělků obrazů Jana Zrzavého, přičemž některé se zdají být na pohled lehce podezřelé i laikovi. Ovšem pozor, ono se to snadno říká, vidíme-li na popisce „falzum“. Ale být v kůži soudního znalce, to už je jiná. I když, a zvláště královehradecká výstava to akcentuje, role znalců nebývá vždy křišťálově čistá. Nejen, že zde prezentují dva nedávné a zcela protichůdné posudky soudních znalců na jeden konkrétní obraz, zároveň uvádí, že prokázat znalci úmysl je téměř nemožné a podivný posudek je pak vykládán jako profesní nedbalost. A za tu soud nejenže nehrozí, provize zároveň zůstává doma. Nevadí přitom, že je to až okaté, jako třeba v případě posudku údajného Špálova oleje Kytice vzpomínek: „Dílo bylo posouzeno znalcem umění jako pravé. Později však tentýž znalec dílo zavrhl jako falzum.“

Pravdou ale je, a obě výstavy to potvrzují, že obelstít dnes kupce, zvláště pak nějakou galerii, je stále těžší. Jak řekla Olga Kotková, „možnost, že bychom do našich koupili sbírek falzum, je naprosto minimální.“ Dnes jsou totiž tak vyvinuté metody, o jakých se ještě relativně nedávno kurátorům sbírek ani nesnilo. „Výstava představuje i současnou metodologii detekce falz, založenou na mezioborové spolupráci restaurátora, historika umění a chemika. Průzkum je tak postaven na opticko-fyzikálních metodách, jako je užití mikroskopu, rentgenu a infračervené kamery, dále na laboratorních metodách specifikujících použité malířské materiály jako jsou pigmenty a pojiva, a na uměleckohistorické analýze,“ zmiňuje vedoucí restaurátorského oddělení NG Adam Pokorný.

Originál? Umění napodobit uměn . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář