Znovuobjevujeme jméno Vojtěch Kubašta

Vojtěch Kubašta „se proslavil“ nejen jako autor prostorových dětských knih (tzv. pop-up books), papírových trojrozměrných betlémů nebo staroměstského orloje s otáčecím „apoštolským“ kolečkem. Jeho ilustrace naleznete i v letitém bestselleru Heleny a Eduarda Škodových Už vím proč. S dílem Vojtěcha Kubašty jsme za socialismu byli konfrontováni všichni, málokdo si ale dnes vzpomene na jeho jméno.

Dílo grafika, ilustrátora, architekta, typografa a scénografa Vojtěcha Kubašty je sice známo hned několika generacím, jméno Vojtěch Kubašta se ale z paměti Čechů vytratilo, zatímco v zahraničí je dlouhodobě adorováno. Kubaštova tvorba za minulého režimu byla výhodným vývozním artiklem, v tuzemsku se jednalo spíše o podpultovku. Takto začínají všechny texty o Vojtěchu Kubaštovi, s kterými se v českých médiích můžete setkat. Ty články nelžou. O Kubaštovi toho bylo v posledních deseti letech sice napsáno a publikováno vcelku dost a Albatros před několika lety dokonce přišel s reedicí mnohých Kubaštových děl, jméno Vojtěch Kubašta se ale v českém mainstreamovém kulturním povědomí neusadilo.

Desatero uměleckých profesí Vojtěcha Kubašty

Vojtěch Kubašta se narodil ve Vídni roku 1914 české rodině. Už ve čtyřech letech se ale s rodiči přestěhoval do Prahy. I když chtěl Vojtěch Kubašta studovat uměleckou školu, jeho otec z něj chtěl mít právníka. Kompromisem byla studia architektury. Na ČVUT (1932–1938), kde tehdy působily osobnosti kalibru Zdeňka Wirtha, Antonína Engela, Václava Viléma Štecha nebo Oldřicha Blažíčka, založil se třemi kamarády architektonické sdružení Čtyřlístek. Sám Vojtěch Kubašta navrhoval např. vnitřní výzdobu pro hotel Sykovec u Žďáru nad Sázavou.

Za druhé světové války vytvářel Vojtěch Kubašta pro majitele nakladatelství Aventinum Otakara Štorcha-Mariena grafické listy s motivy významných pražských památek. Loretánskou meditaci (1943) doprovodil textem Jiří Karásek ze Lvovic, doyen dekadentní literatury je podepsán i pod prologem k souboru Melancholie Strahova (1944). Úvod k litografiím Valdštejnského paláce napsal historik umění a jeden ze zakladatelů památkové péče v Čechách Zdeněk Wirth (1944), kolekci Klementinum (1945) vybavil prologem básník, historik, literární kritik a překladatel Zdeněk Kalista.

V antikvariátech můžete stále narazit na mnohá další Kubaštova pragensia, např. s motivem chrámu sv. Víta, Hradčan, Prašné brány, Ungeltu… Jeho grafiky se dostaly i na pohledy, zajímavý je třeba soubor Stará Praha ve 12 pohledech Vojtěcha Kubašty. Vojtěch Kubašta spolupracoval se Zdeňkem Wirthem, Františkem Kopem a Václavem Rynešem i na knize Metropolitní chrám svatého Víta k šestistému výročí položení základu novostavby dómu 13441944 (1945). Výčet Kubaštových pragensií by byl nekonečný, zapomenout ale rozhodně nemůžeme na pohlednici se staroměstským orlojem s otáčivým „apoštolským“ kolečkem. V roce 1956 pak Vojtěch Kubašta vytvořil k dvoustému výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta sérii čtrnácti barevných litografií, na nichž vyobrazil místa, která jsou spjata s Mozartovými pobyty v Praze. Nebyla to ale jediná práce, kde se Vojtěch Kubašta nechal Mozartem inspirovat. Zmínit můžeme ilustrace ke knize W. A. Mozart a Don Giovanni (1937). Pražské motivy s motivy biblickými spojil ve své legendární prostorové realizaci „pražský betlém“. Popř. můžeme zmínit vánoční kolekci firmy Orion s motivem zasněžené Prahy a ponocného.

Vojtěch Kubašta „se proslavil“ nejen jako autor prostorov . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář