Je to sice na hlavu, ale svět zřejmě pořád není nasycen obrovským množstvím vánočních desek. Což, jak už tu bylo před lety zmíněno, odstartoval za války a hned po ní gigantický a dodnes nepřekonaný úspěch písně Irvinga Berlina White Christmas, nazpívané Bingem Crosbym. Celkově odhadovaný na sto milionů prodaných kusů. Tehdy ještě singlu, vánoční alba měla teprve přijít. A to ze všech myslitelných hudebních žánrů. Když odmyslíme mše, oratoria i tradiční koledy, stejně jako nejrůznější popové a mnohdy dost otravné projekty, pak je třeba vzdát čest rocku, neboť vánoční vznešenost povětšinou míjí. Ona také s říznější muzikou nejde moc dohromady. O vysloveně tvrdém rocku až po death metal nemluvě. I když by bylo vtipné slyšet vokalisty tohoto subžánru napůl zvracet, napůl v posledním tažení chrčet něco o Ježíškovi nebo santaclausovských sobech.
Jazzoví umělci ovšem na Vánoce do jisté míry slyšívají. A jelikož nacházíme český otisk na letošním produktu jednoho z nich, sem s ním, není vůbec nepodařený, ani nevkusný.
