Vojtěch Kubašta „se proslavil“ nejen jako autor prostorových dětských knih (tzv. pop-up books), papírových trojrozměrných betlémů nebo staroměstského orloje s otáčecím „apoštolským“ kolečkem. Jeho ilustrace naleznete i v letitém bestselleru Heleny a Eduarda Škodových Už vím proč. S dílem Vojtěcha Kubašty jsme za socialismu byli konfrontováni všichni, málokdo si ale dnes vzpomene na jeho jméno.
Dílo grafika, ilustrátora, architekta, typografa a scénografa Vojt . . .
Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu
Knižní ilustrátorka, výtvarnice a režisérka animovaných filmů. Patří k nejlepším a nejznámějším ve svém oboru po roce 1989. Ročník 1970, rodačka z Ostravy. Proslavila ji hlavně spolupráce s Pavlem Šrutem, později pak s Petrem Stančíkem, Evou Papouškovou nebo Alenou Mornštajnovou. Značky, pod kterými ji hledat: H2O, Vombat Jirka, Péťa Fotka, Kanafásek, Strašidýlko Stráša, Příšerky a příšeři, Šišatý švec a myšut nebo Lichožrouti. Výstavu . . .
Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu
3. 11. 1926 v Praze – 23. 8. 1974 v Praze
Medkovy obrazy teď začaly připomínat
průřez naolejovaným zámkem,
ošoupanou kůží starých portmonek,
líbezné strupy dětských kolen
a koneckonců už i ten
jím „popsaný pergamen, který čas nezničí.“
/Jan Zábrana, 1959/
Vystavující: Natálie Kubíková, Lea Kupková, Tamara Moyzes, Martin Zet, Romane Kale Panthera, Lukáš Houdek, Oto Hudec, QRSTOCK, ARA ART, z. s. & Divadlo Husa na provázku
Kurátorky: Věra Duždová Horváthová, Vendula Fremlová
Výstava se zaměřuje na lokální romské autory vycházející ze svého prožívání vlastní identity v kontextu místa, kde žijí, a vůči zdejší majoritní společnosti, případně autory, jejichž činnost pramení z pro . . .
Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu
JULIUS REICHEL, NAMOR YNROBYV
kurátor: Patrik Šimon
V reprezentativních prostorách novorenesanční Villy Pellé v pražské Bubenči se sešli dva výrazní mladí čeští malíři, aby pod taktovkou kurátora výstavy Patrika Šimona připravili přehlídku své nejnovější tvorby. Navzdory názvu odkazujícímu k „novému impresionismu“ výstavou neprovokují, ani nepřinášejí nová východiska pro současnou malbu. Veřejnosti předvádějí sebevědomý výtvarný postoj vycházející z již etablovan . . .
Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu
Rothkovi kunsthistorie připisuje schopnost skrze obrazy zprostředkovávat spiritualitu, nahlížet vlastní nitro a zkoumat skryté emoce. Kontemplativním pozorováním abstraktního prostoru „uvnitř“ malby (ale i pobýváním v její bezprostřední blízkosti) opouštíme běžné struktury našeho verbalizujícího rácia, rozplýváme se v auře barev. Osobně svou spiritualitu vnímám naopak v souvislosti se zvnitřněním, oproštěním se od smyslových vjemů a malba, respektive dívání se na obraz, mi nikdy . . .
Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu