AD HOT

Nedávno mi povídal kolega, jak ho zaskočilo zjištění, že jeho američtí žáci jedné soukromé školy v Praze neznají Robinsona. Copak že nečetli Defoeův klasický román z roku 1719, to už dneska mnohé české děti asi také ne. Ale na rozdíl od nich, aspoň pokud vím z vlastní zkušenosti, byl hrstce těch studentů Robinson neznámý… Číst dál...

Postila

Když jsem měl k šestici stávajících pohádek napsat ještě jednu, aby mohlo nakladatelství Arbor vitae vydat pythagorejsky magičtější sedmero mých pohádek, vzpomněl jsem si, že jsem kdysi napsal latinskou pohádku Quo modo Croculus in herbarium venit. Promptně jsem ji přeložil do češtiny, což bylo vzhledem k nápadné podobnosti obou jazyků… Číst dál...

Uchamžiky

Uvědomuji si, že mé sloupky nejsou jen o hudbě. Často také o tom, jakým způsobem hudbu poslouchám, vnímám, obaluji a zařazuji. A nejen to; mé monology občas začínají nabývat znepokojivě terapeutických rozměrů. Vím, že má nutkavá potřeba „dělat si pořádek“ může občas působit lehce zatěžkaně. Ovšem zatímco u psychologa… Číst dál...

To se přece ví, co ta Jazzová sekce sleduje…

…Já jsem prakticky skončil svou činnost v rozhlase. Muzika, která by mě zajímala, se tady nevysílá. Sem tam napíšu nějaký článek pro Melodii – ale to, co by mě zvlášť zajímalo, moc zrovna nejde, a pořád se mi ještě nechce psát články sice nezávadné, ale pro mě celkem nudné, jen na výdělek… Ve Vídni se teď dozvím, kdy a kde bude… Číst dál...

Uchamžiky

V Anglii je jedno z nejprestižnějších singlových umístění číslo jedna, pokud je to číslo jedna na Vánoce. Jestli ale existuje podobně silná kategorie jako „vánoční singl“, pak je to jedině „letní hit“. Ten už není pouze doménou UK. Letní hit je globální termín. A je možné, že s globálním oteplováním přibývá i těchto hitů.… Číst dál...

Postila

Skuteční znalci literatury objevili Ameriku: když teď Eugen Brikcius dopsal další „nepředmětný“ román Leopoldiana aneb Memoáry umělce povstalého z kozelce, dokončil autobiografickou trilogii, i když první z románů je vlastně Zvěstný. Dalšími jsou Nepředmětná odysea a zmíněný nový. Post illa verba dodávám, že posledně načatý… Číst dál...

Ad hot

Už jsem to Jiřímu Peňásovi dávno odpustil. Vlastně mě to tehdy pobavilo. Namíchlo jen na moment. Totiž: před třinácti lety jsem napsal pro časopis Týden, který byl ještě práv svého titulu, dneska je z něj pod křídly společnosti Empresa Media Jaromíra Soukupa se stejným jménem měsíčník, což vyhlíží jak z raportu kapitána… Číst dál...

Eugen Brikcius uvádí: Díl patnáctý/Viktor Šlajchrt & Josef Kroutvor

Viktor Šlajchrt (1952) Nad jakým nápojem jste se poprvé sešli u stolu s Viktorem Šlajchrtem? Byla to Cardhu, single malt whisky. Nešlo o stolování, ale posezení u barového pultu. Bavili jsme se s barmanem, jako to v Paříži činíval Ernest Hemingway. Jeho osobní barman pak napsal o svém osobním hostu dokonce knihu. Zlí jazykové… Číst dál...

dybbuk – Nebýt hnán pěnou dní

Úspěšné nakladatelství dybbuk (ano, opravdu se píše s malým d na začátku) s originálními edicemi založil před dvaceti lety počítačový grafik Jan Šavrda, jenž se sám označuje spíše za dysgrafika. Poté, co se oženil, stala se jeho spolupracovnicí manželka Šárka. U příležitosti kulatého výročí založení jejich úspěšného podniku… Číst dál...

Frank Boldt aneb Cheb, kdo by to byl řekʼ

Naštěstí jsme národ, který má docela rád humor, ba je schopen i o sobě žertovat. Jeden z našich žertů tvrdí, že jsme jeden z mála národů, které nejraději slaví své prohry. Takže každý rok se srocují 8. listopadu milovníci starých bambitek na Bílé hoře, aby si tu nejslavnější prohru v dějinách českého lidu hezky připomenuli. Ale… Číst dál...