Eric Blair aneb o zrození george orwella

Náš dnešní hrdina měl pozoruhodný rodokmen. Začněme matkou: její jméno Limouzinová prozrazuje, že rodina pocházela z francouzského města Limoges, proslulého malovanými smalty, o němž se tradovalo, že bylo jedním z hlavních středisek francouzské civilizace, „která zplodila více papežů a méně milenců než jakákoliv jiná“… Číst dál...

Eugen Brikcius uvádí: Díl čtrnáctý/Petr Kouba & Otakar Slavík

Petr Kouba (1947) Jak jste našel Petra Koubu? Našli jsme se, aniž bychom se hledali. Stalo se v roce 1980 ve Vídni. Vztah byl zpočátku poznamenán vzájemnou nedůvěrou. On si myslel, že se vytahuji, a já zase, že strana protivná se podceňuje. Věděl jsem, že maluje. Netušil jsem, že píše. K jeho psaní jsem přistupoval s metodickou skepsí. Díky ní jsem posléze… Číst dál...

Uchamžiky

Japonsko. Fascinující země. Z mého středoevropského pohledu jedna z nejexotičtějších možných. Naprosto odlišná kultura, popkultura, jazyk, kuchyně i ostatní místnosti. V dětství jsem hltal jak knížku 99 zajímavostí z Japonska, tak seriál Sokol, strážce noci. Navíc jsem v Japonsku nikdy nebyl (je to opravdu… Číst dál...

Postila

Celý život jsem s lítostí přiznával, že nemám hudební sluch. Jedna dobrá duše mě však pozdě, ale přece upozornila, že hudební sluch mám – anebo nemám –, ale že rozhodně nemám hudební paměť. V jedné z postil jsem již vysvětlil, že díky absenci hudební paměti vlastně hudbu skládám: myslím si, že přiznaně píšu text na stávající melodii,… Číst dál...

Ad hot

Až budeš, drahý čtenáři, držet tohle číslo UNI v rukou, už to ono datum nejspíš mine, nicméně o příslovečný fous. Totiž 6. července. Kdy podle dávného zvyku planou na kopcích v českých zemích vatry připomínající poněkud nepříjemný skon jednoho umanutě idealistického kněze. Ale týž den, ovšem o pět set padesát šest… Číst dál...

Georges Balandier aneb Kam se nám ztrácejí slova

Subjektem našeho dnešního setkání bude „starý bard“ francouzské antropologie, který u nás byl a dodnes je nepříliš známý. Ale neděste se, nepůjde vůbec o nudné povídání! Balandier toho v životě zažil tolik, že kdybych chtěl jeho činorodost k někomu přirovnat, tak bych neváhal ani vteřinu a jmenoval bych jeho jmenovce Orwella… Číst dál...

Uchamžiky

Ticho. Jeden z nejmocnějších nástrojů v hudbě. Ticho mezi zvuky tvoří frázování a to tvoří rytmus. Úder na buben nemůže znít nepřetržitě. A i kdyby to někdo dokázal, tak by na to stejně nikdo netančil. Samozřejmě zvukové stěny, drone atd. mají něco do sebe. Ale i ty musí někdy skončit. Aby mohly začít znovu.… Číst dál...

Postila

Po jedné filipice sapéra Vodičky proti Maďarům Švejk poznamenal: „Některej Maďar taky za to nemůže, že je Maďar.“ „Jakpak by nemoh,“ rozčiloval se Vodička, „každej za to může.“ Post illa verba dodávám, že jednoho haškologického kongresu u Zlaté koruny na Lipnici se zúčastnili hned tři maďarští delegáti a nejméně jeden začal svůj referát… Číst dál...

Ad Hot

Tenhle sloupek vzniká během úvodního dne hokejového mistrovství v Rize, kdy český tým více méně daroval první body Rusům. Totiž mužstvu Russian Olympic Committee (ROC), když jsou ve sportovním světě symboly Ruské federace kvůli státně řízenému dopingu ještě nějaký čas tabu. Tím pádem se také pak aspoň nehrála stalinská hymna (má sice pozměněný text,… Číst dál...

Postila

Když se mnou natáčeli televizní GEN, chtěli, abych si sedl k psacímu stroji a předvedl, jak skládám báseň. Post illa verba dodávám, že jsem dokonce předvedl, jak se skládá ideální báseň. Vlastně jsem předstíral, že ji skládám. Byla už složená, samozřejmě mnou. Celé představení připomínalo Filosofii básnické skladby od E.… Číst dál...