Á á á h ó ó ó j
Od 1. června, kdy mi zavolali tu pitomou zprávu, že Romek Hanzlík svůj boj s hnusnou nemocí nevyhrál, mi v hlavě zní několikrát denně jeho typický pozdrav. Určitě si na to vzpomene kdekdo další z jeho přátel, jak naprosto nezaměnitelným stylem napůl radostně, napůl jakoby překvapeně vždycky při setkání ve zvláštní melodii „zazpíval“: Áááhóóój… Je to málo nebo hodně, když vám někoho blízkého připomíná taková marginálie, možná dokonce hloupost? Zvlášť člověka, který toho měl za sebou víc než drtivá většina ostatních a měl vlastně odpracováno na několik životů? celý článek
