Ladislav Buchta, který hrával v alternativní skupině Mimostojící a pak s houslistou Danem Bartošem v Hasta Luego i v tvrdších Hovězích křídlech, se v posledních dvou letech vrátil k sólovým experimentům, jimž se věnoval už v polovině devadesátek. Pohybuje se na pomezí soundscapingu a ambientu, hodně využívá terénních nahrávek a ruchů, ale nepopírá rockovější minulost, což je patrné ze zvuku kytary.
Působivá titulní skladba se nese v enovském duchu, kdy se teskné tóny až richterovské kytary a kláves objevují nad opakujícím se základním potemnělým motivem. Nejde však jen o naplnění formy, skladba má hloubku, protože Ladbuch hledá a nedrží se jednoho mustru, i když v podobném duchu je pojatá i kompozice Clump, kde se teskná kytara setkává s temnými poryvy hlubokých zvuků, než z nich pomalu vyplyne rytmický motiv. V teskné Lake Balaton, kde nad podmanivým ostinatem doplněným střídmými údery opět zaznívají táhlé tóny kytary, se objevují i názvuky trip hopu patrné i v závěrečné E.G. A.
Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu
