Hudba

Všechny tři desky kytarového dua Belong míří jiným směrem. První album October Language z roku 2006 bylo hutným drone ambientním vírem, které odkazovalo k tvorbě Christiana Fennesze a Tima Heckera. O pět let mladší deska Common Era byla oproti tomu plná sychravého postpunku přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Po dlouhých… Číst dál...

Úvodní standard Star-Crossed Lovers připomene Herschovo pojetí ´Round Midnight na jeho monotematickém „monkovském“ sólovém albu. Už následující Night Tide Light navodí atmosféru nového alba, o němž lze mluvit jako o formě neoromantismu jazzového klavíru, avantgardně dokořeněného – takové je pak poselství titulní skladby Silent,… Číst dál...

Holandská darkfolková zpěvačka a skladatelka Kati Rán se na hudební scéně pohybuje delší dobu. Svou hudbou obohatila televizní seriál Vikingové: Valhalla, který běžel na Netflixu. Na pódiu pak podporovala svou hrou a zpěvem třeba paganfolkové veličiny Wardruna nebo Myrkur. Po mnoha letech příprav vydává novou… Číst dál...

Jasně, všichni jsme Jediní na světě, ale Bára Zmeková patří k těm, kteří jsou na světě moc hezky. Což nemyslím jako povrchní lichotku umělkyni. Ani nechci odvádět pozornost od duchovního obsahu titulní písně. Jen to konstatuji po poslechu alba se vzácným darem těšit. Alba pochopitelně zralejšího, ale stejně poetického jako… Číst dál...

Beyond The Ghost je temný ambientní projekt francouzského hudebníka Pierra Laplacea. Laplace byl dekádu lídrem experimentální rockové kapely Vera Clouzot, poté sám vydal dvojici akustických alb jako Kenyon a v současnosti je polovinou atmosférického folkového dua The Sandman’s Orchestra, pro které napsal a produkoval… Číst dál...

Napadlo by vás, že Marlene Dietrich by dnes mohla být alternativní rocková šansoniérka se značně noirovým vkusem? Micka Harveyho ano. Kdyby se mu dostala do producentských rukou a udělal s jejím repertoárem to, co s Ich hab‘ noch einen Koffer in Berlin (Harveyho baladické přepracování, ve kterém by se temnota dala krájet, se zove A Suitcase In Berlin),… Číst dál...

Přivézt svou jazzovou tvorbu s kapelou k symbióze se symfonickým soundem je těžká disciplína, má-li dostát soudržnosti. Přeci jen je to vstup na území, kde v podstatě jazz není doma, partitura má větší váhu, improvizace má daná místa. Už při prvním poslechu díla basisty, skladatele a kapelníka Jaromíra Honzáka bylo zřejmé,… Číst dál...

Debut Hejno černejch koček (2022) zněl nadějně, ale od té doby Kvietah (Magdalena Fendrychová), promiňte vnucující se výraz, ještě rozkvetla. Jistě i do krásy, její melodie jsou vkusně chytlavé. Ale hlavně co do intenzity textařské výpovědi, poetické hloubky komentářů chmurné reality. Vymanila se povětšinou z „ich pocitologie“… Číst dál...