Recenze

Solmizační variace zachycují koncert, který byl inspirován stejnojmennou knihou Jana Faixe. Většina skladeb se pohybuje na pomezí neotonální nové jednoduchosti, reminiscencemi barokní hudby a minimalismu. Aktéři buď přímo interpretovali některé z Faixových solmizačních variací z knihy nebo se jimi více či méně inspirovali. Kniha nabízí řadu variací a permutaci jednotlivých solmizačních slabik do-re-mi-fa-sol-la-si, které reprezentují celé tóny oktávy. Faix si s nimi pohrál pomocí kombinatoriky, postupně ale pevný řád přechází v chaos a improvizace. Tomu odpovídala i podoba koncertu.

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přihlášení | Registrace

Před třemi lety zpěvačka, kytaristka a písničkářka Markéta Zdeňková, známá i vystupováním se svým otcem Zdeňkem Zdeňkem, vydala u labelu Amplión album Na rozcestí. Natáčela ho v interesantně obsazeném duu MarZ s trombonistou i zpěvákem Štěpánem Janouškem (Skety, Bucinatores Orchestra, Mocca Malacco), i když už tehdy dorazili do studia také hosté. Druhý, eponymní titul už však vznikl jako vyloženě kapelový, v obsazení kvinteta výtečných hudebníků s jazzovým i popovým backgroundem.

Hraje tu například všestranný a vnímavý basista Miloš Klápště (Ian Ritchie, Emil Viklický, Michal Nejtek i Aneta Langerová). Ale originalita soundu se naštěstí zcela nevytratila, i když deska přidáním rytmiky logicky působí „konvenčněji“.

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přihlášení | Registrace

Když Vilém Spilka ještě před vypuknutím koronavirové krize představoval program festivalu JazzFestBrno 2020, hovořil o slovensko-českém triu Szaturma jako o obrovském objevu poslední doby. Trojici tvoří saxofonistka Michaela Turcerová, kytarista Štefan Szabó a bubeník Petr Maceček. Společně začali hrát v roce 2017 a až do letošního jara pro ně hranice mezi dvěma bývalými částmi jedné někdejší federace nepředstavovala žádný problém. Covid-19 jim sice překazil a odsunul koncerty (včetně brněnského festivalového), nicméně album s názvem Phi trio připravit stihlo. Natáčelo se v září 2019 ve špičkovém studiu Sono a vzniku pozoruhodné nahrávky byl přítomen nejen mistr zvuku Milan Cimfe, ale také přední český saxofonista mladší (až střední) generace Luboš Soukup, který se ujal role spoluproducenta a supervizora.

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přihlášení | Registrace

První písničkářská deska Generácia Y jako teze, třetí čistě elektronické album Antigona jako antiteze a čtvrté album Celibát s výraznou rolí elektronických i akustických nástrojů jako synteze a zároveň jakýsi návrat po spirále k druhému albu Agnostika. To je dosavadní diskografie slovenské autorky a zpěvačky Katarzie ve zjednodušující kostce. Paralela mezi druhým a čtvrtým albem je pak i v tom, že Agnostika vycházela zčásti ze zpěvaččiny stejnojmenné diplomové práce, v níž byl vedlejší postavou teolog žijící nemorálním životem. Celibát pak může odkazovat i k životu kněží, nicméně v Katarziině případě jde o osobní zkušenost, „celibát těla“ jako samotu, psychologický i filozofický koncept, který se prolíná jednotlivými písněmi včetně – překvapivě – zhudebněné básně Václava Hraběte Blues o dešti („Jdu sama v dešti…“).

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přihlášení | Registrace