The Aristocrats: Duck

Před třinácti lety založila tuhle kapelu trojka superváž(e)ných muzikantů – kytarista Guthrie Govan, baskytarista Bryan Beller a bubeník Marco Minnemann. Od té doby dělají všechno pro to, aby se nebrali tak vážně. Listopadový koncert v nadupané pražské Akropoli byl toho důkazem. Govan: „Nudná fúze je v podstatě antitezí… Číst dál...

PsychoYogi: Brand New Face

V recenzi na předchozí album Digital Vagrancy (viz UNI 4/2022) jsem použil přirovnání „jako by Frank Zappa byl jedním z Beatles“. To sedí i na poslední desku PsychoYogi s fiktivním přenosem možného vývoje zappistických Beatles nebo beatlesovaného Zappy bez odstoupivšího Johna Lennona. Samozřejmě nadsázka. A možné připodobnění.… Číst dál...

Dokonalé dny (Perfect Days)

Velmi pracovitý, povětšinou autorský tvůrce a včetně tohoto filmu čtyřnásobný oscarový nominant je už od svých filmařských začátků jedním z mála režisérů bez kvalitativních výkyvů. Každé jeho dílo je vítaně specifické, pokud ne navenek opulentně zahlcené obrazy, vždy chytré uvnitř nenápadných obrazů. Po několika krátkých a víceméně… Číst dál...

Zabijáci rozkvetlého měsíce: režie: Martin Scorsese

Příběh i hlavní zápletka bezmála třiapůlhodinového filmu nejsou kupodivu až tak složité. Voják Ernest Burkhardt (Leonardo DiCaprio) se dva roky po konci první světové války vrací do Fairfaxu v Oklahomě. Ujme se ho strýc William King Hale (Robert De Niro), který mu hned dává důležité rady ohledně místních indiánů kmene Osage, v té době… Číst dál...

Singer Mali: Lodestone

Magnetit (lodestone), temně lesklý neštěpný oxid železa s příměsí titanu a hořčíku, je dodnes i pro geology tajemným nerostem. Od nepaměti ho léčitelé všech končin světa uctívali kvůli jeho regeneračním účinkům buněk a pro očistu těla. Díky dvěma magnetizačním pólům má harmonizující účinek na organismus,… Číst dál...

Spirit Tomb Spiritus Lacrimarum: Dolorem in Lacrimas Efundere

Norský renesanční umělec Leon Kristoffer je sám o sobě skvělým muzikantem, zvukovým inženýrem a textařem. Tady si však vybral osm básní Edgara Allana Poea, které prokládá něčím, co může být i hudebně okultní magií. Tohle album je podle Kristoffera druhým dílem jeho zamýšlené Aandegrav Trilogy o podstatě smutku, jejíž první kapitolou… Číst dál...

AQ&F: 2nd Life

Po dvou letech od skvělé desky Roan (viz UNI 12/2021) je Arnaud Quevedo se svými výsostně talentovanými přáteli zpět s novinkou, která si zaslouží přídomek ohromující. Řídicí pan učitel Quevedo od roku 2018 vyučuje soudobou hudbu na konzervatoři v La Rochelle a vystavěl čtyřdílnou suitu 2nd Life jako rozprostřenou, nevázaně… Číst dál...

Sacha Mullin: Casino Wilderness Period

Zpěvák a skladatel z Chicaga vzdoruje jakýmkoliv stylistickým charakterizacím. Zdánlivě pop s jazzovým feelingem, ale ne tradičním be-bopovým způsobem, jindy pak skoro ryzí funky jazz s chytlavými popůvkami, jenže ani náhodou ve smyslu posledních newyorských rap-hip-hopových úletů Milese Davise či veškerých nástupníků. Sem tam… Číst dál...

Roger Eno: The Skies, They Shift Like Chords

Je hodně zásadních věcí, co Rogera (*1959) liší od staršího bratra Briana (*1948). Sice byl poměrně dlouho jaksi v Brianově závěsu, ale kromě pár kooperací, na které byl tu a tam přizván třeba producentským vševědem Danielem Lanoisem, měl na rozdíl od bráchy vždycky v hlavě jiný přístup k hudbě. Byť o mnoho… Číst dál...