Kant Freud Kafka: Onírico
Migrace je všudypřítomné téma naší doby. Pojem systémová migrace je ve zkratce převod dat aplikací ze starého hardwaru na nový. Tohle připodobnění nás můž celý článek
Procházka Petr
Gevende: Kirinardi
Polovina občas mírně proměnlivé sestavy tureckého hudebního zjevu Gevende je kurdské národnosti. Už tenhle fakt stačil cenzorským celý článek
Eyot: Innate
Hned první skladbou Veer – což je komplikovaná slovní hříčka: jednak homonymum k srbskému vir, česky vír, zároveň i odkaz na srbské archeologické celý článek
Pat Mastelotto/Markus Reuter: Face
V naší době, kdy je kvantita příliš často stavěna na roveň kvalitě, bubeník Pat Mastelotto s multiinstrumentalistou Markusem Reuterem (mj. mistr hry na touch i Warr guitar), spojení dosud celý článek
1982: Chromola
Norské improvizační trio s názvem 1982, což je prostě rok narození bubeníka Skarbøa, připravilo ke svému desátému výročí nové album. Údajně páté či šesté v pořadí (prameny se rozcházejí). celý článek
O.R.k.: Soul of an Octopus
Dva roky po debutu Inflamed Rides přichází O.R.k., toto roztodivné společenství zvědavých hudebních myslí a zároveň čtyř velkých osobností spojených v jednu sílu, celý článek
Aquaserge: Laisse ça être
Není to jazz ani elektropop, není to Frank Zappa ani Sun Ra se žertujícími samply, není to mlžně barový Serge Gainsbourg ani Tom Waits, dokonce to není ani kříženec Soft Machine s Aksak celý článek
Pat Mastelotto – bubeník na jaderný pohon
Celý hudební život strávil rozkročený mezi žánry od popu k prog-rocku, od elektroniky k extrémním improvizačním experimentům, celý článek
Ženy dokumentu – Od Alice Guy-Blaché k Janis Joplin
Vím, jak se cítíš,
vím, žes už prošla vším skrz naskrz,
tak přisedni si a počítej,
počítej své prstíky
ty má nešťastná holčičko,
malá utrápená dívenko.
(z písně Little Girl Blue, premiérované v roce 1935 s hudbou Richarda Rodgerse a textem Lorenze Harta; celý článek
Síla a opojení
Na Wikipedii mají Afenginn až hvězdně rozmáchlé heslo. Ovšem člověku s pochopením pro severský, tedy ten nejdrsnější, nejsušší styl humoru (viz třeba Aki Kaurismäki, štěpná ukrutnost Larse von Triera nebo jemnůstky v Bergmanových filmech) je vše jasné. Ten nadhled z půlročního léta i půlroční zimy! Oheň a led. Taškařice a chmura.
celý článek
