Sloupky

Kdekdo si už půlstoletí láme hlavu, jestli by se nevyvíjel rock, ale i přidružené žánry jinak, kdyby tehdy 18. září zbytečně nezemřel Jimi Hendrix. Aspoň částečně jinak. Že by tomu všemu dal, kupříkladu plánovaným holportem s Milesem Davisem, aspoň ještě jednou tak mocný impuls, jaký znamenal jeho huronský vpád na londýnskou… Číst dál...

Krátce před letním slunovratem se básník Petr Král odchýlil od rovníku, aby se už k němu nevrátil. Byl to Franta Francouz, jak by v překladu Jarmily Loukotkové řekl jeho kolega François Villon, a český Sokol. Post illa verba dodávám, že jsme jednou s básníkem a překladatelem Michalem Novotným seděli u okna… Číst dál...

V poslední době se nejen v hudbě hodně přetřásá otázka genderové vyváženosti. Ne, že bych na toto téma mohl říci něco příliš podnětného. Coby kluk jsem genderově nevyvážený člověk, tudíž nemohu otázku příliš objektivně posoudit. Mohl bych ji maximálně objektivizovat, ale tím bych to moc nezlepšil. Ze své podstaty jsou mi nesympatické kvóty… Číst dál...

„Mor a cholera na ty vaše rody,“ proklíná Romeův přítel Merkucio Monteky i Kapulety, když ho synovec lady Kapuletové zvaný Tybald smrtonosně propíchne. Chtěl jsem mermomocí využít překlad Zdeňka Matěje Kuděje, ale to bych se nahledal. Výše uvedený výrok pochází spíš od Saudka než od Sládka. V úvahu přicházejí i Hilský… Číst dál...

Na tento srpen mi vychází jedno krásné kulaté výročí. Kulaté ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že to teď bude přesně třicet let a zadruhé proto, že oslavím koupi svého prvního CD, tedy krásně kulatého nosiče! Vidím to jako dnes. Respektive já to opravdu vidím dnes, protože to cédéčko stále mám. Ale i koupi si vybavuji poměrně zřetelně. To jsou zážitky,… Číst dál...

„Do tajů lesbické lásky mě zasvětila jedna z přítelkyň mého táty.“ Uh. Minimálně dvě mouchy jednou ranou. Dominika Gottová, v poslední době oblíbená bulvárem, když holt už nemá chudáka Ivetu, to sází jak z učebnice. Internetovým prostorem bloumající čtenář, nejprve zaražený, posléze pobaveně domýšlí, co by mohlo následovat.… Číst dál...

Hitem ruské literatury 19. století byl „líšnij čelavěk“, nejčastěji aristokrat oddávající se spleenu, „jenž rusky chandra říká se“. Tuto rozkoš mu kazila představa, že je zbytečný. Někdy byl ovšem tak rafinovaný, že tou zbytečností netrpěl, naopak si na ni potrpěl. Zmíněné literární postavy, o jejich autorech nemluvě, netušily,… Číst dál...

Viděl jsem film Mapplethorpe, věnovaný slavnému skandálnímu/geniálnímu fotografovi. Horses, Marquee Moon, Strange Angels. Fotografie z obalů těchto alb je jen nepatrný zlomek jeho tvorby. Zdařilý snímek režisérky Ondi Timoner skvěle zachycuje atmosféru newyorské umělecké scény 70. a 80. let. Možná i věrně, ale to… Číst dál...

Z 18. na 19. června, přesně od půlnoci londýnského času vysílala BBC 6 kompletně a bez přerušování nové Dylanovo album Rough And Rowdy Ways. Ideálně a vzrušujícně trávený čas. Samo, že s trochou tekutiny a pokouřeníčka. Dalo se to užít do sytosti, neb šlo o šestihodinový dylanovský blok redaktora… Číst dál...

Bratři Grimmové by měli být dětským čtenářům nepřístupní. Ale co takhle Ondřej Sekora. V poslední ze série knížek o Ferdovi Mravencovi nechá svého hrdinu zázračně se rozmnožit a dětskému čtenáři zbývají oči pro pláč. Jedinečný Ferda je zmultiplikován, eo ipso zbaven své identity. Čtenáři, i ti dospělí, se prostě nemohou … Číst dál...