AD HOT

Nedávno mi povídal kolega, jak ho zaskočilo zjištění, že jeho američtí žáci jedné soukromé školy v Praze neznají Robinsona. Copak že nečetli Defoeův klasický román z roku 1719, to už dneska mnohé české děti asi také ne. Ale na rozdíl od nich, aspoň pokud vím z vlastní zkušenosti, byl hrstce těch studentů Robinson neznámý… Číst dál...

Postila

Když jsem měl k šestici stávajících pohádek napsat ještě jednu, aby mohlo nakladatelství Arbor vitae vydat pythagorejsky magičtější sedmero mých pohádek, vzpomněl jsem si, že jsem kdysi napsal latinskou pohádku Quo modo Croculus in herbarium venit. Promptně jsem ji přeložil do češtiny, což bylo vzhledem k nápadné podobnosti obou jazyků… Číst dál...

Uchamžiky

Uvědomuji si, že mé sloupky nejsou jen o hudbě. Často také o tom, jakým způsobem hudbu poslouchám, vnímám, obaluji a zařazuji. A nejen to; mé monology občas začínají nabývat znepokojivě terapeutických rozměrů. Vím, že má nutkavá potřeba „dělat si pořádek“ může občas působit lehce zatěžkaně. Ovšem zatímco u psychologa… Číst dál...

Uchamžiky

V Anglii je jedno z nejprestižnějších singlových umístění číslo jedna, pokud je to číslo jedna na Vánoce. Jestli ale existuje podobně silná kategorie jako „vánoční singl“, pak je to jedině „letní hit“. Ten už není pouze doménou UK. Letní hit je globální termín. A je možné, že s globálním oteplováním přibývá i těchto hitů.… Číst dál...

Postila

Skuteční znalci literatury objevili Ameriku: když teď Eugen Brikcius dopsal další „nepředmětný“ román Leopoldiana aneb Memoáry umělce povstalého z kozelce, dokončil autobiografickou trilogii, i když první z románů je vlastně Zvěstný. Dalšími jsou Nepředmětná odysea a zmíněný nový. Post illa verba dodávám, že posledně načatý… Číst dál...

Ad hot

Už jsem to Jiřímu Peňásovi dávno odpustil. Vlastně mě to tehdy pobavilo. Namíchlo jen na moment. Totiž: před třinácti lety jsem napsal pro časopis Týden, který byl ještě práv svého titulu, dneska je z něj pod křídly společnosti Empresa Media Jaromíra Soukupa se stejným jménem měsíčník, což vyhlíží jak z raportu kapitána… Číst dál...

Ad hot

Celoživotní milovník a ovšem i výsostný mistr kašpařin si krátce po osmdesátce střihnul jednu vysloveně brilatní. Jak totiž jinak vnímat 18. července internetový, nikoli za babku předplacený, a se zmatečným nadšením očekávaně vypuštěný stream Boba Dylana Shadow Kingdom? Zhruba padesátiminutový kvazi-koncert… Číst dál...

Postila

Když čtete tuhletu větu, uprostřed tvůrčího vznětu, dokončuji vznosný román. Ne podložku pod otoman. To jsem odpřisáhl ondy, kdy vážila zlatá žíla kilopondy. Post illa verba dodávám, že má lebka je hebká. Není nerozbitná, jak měla za to má bytná, když jsem jednou v Londýně přes nejlepší styky ocitl se nevinně v centru šlamastyky.… Číst dál...

Uchamžiky

Jednou z mých nejoblíbenějších německých sedmdesátkových kapel je Harmonia. Vlastně nejen sedmdesátkových. A když na to přijde, tak nejen německých. Nenápadná skupina, která v době svého fungování vydala jen dvě alba a pak se v tichosti rozpadla. Nenápadná, ale ve své době považovaná skoro za superskupinu. „Nenápadná… Číst dál...

Uchamžiky

Japonsko. Fascinující země. Z mého středoevropského pohledu jedna z nejexotičtějších možných. Naprosto odlišná kultura, popkultura, jazyk, kuchyně i ostatní místnosti. V dětství jsem hltal jak knížku 99 zajímavostí z Japonska, tak seriál Sokol, strážce noci. Navíc jsem v Japonsku nikdy nebyl (je to opravdu… Číst dál...