MardošaMardoša

Baskytarista a spoluzakladatel hudební skupiny Tata Bojs. Je také autorem sloupku „Pozorovatelna“, který vycházel v časopise Rock&Pop, publikoval též v Lidových novinách a Mladém světě. V současné době píše sloupky do deníku Metro. Napsal také knihy Cool v plotě a Nanobook. Druhá kniha rozvíjí děj hudebního alba Nanoalbum a Mardoša za něj získal třetí místo v Ceně ministra kultury.

Uchamžiky

Jimi Hendrix byl součástí mého života možná ještě před mým narozením. Měli jsme totiž doma jeho plakát. Celkem démonický. Barevný. A1. Jako malý jsem si napřed myslel, že je to táta. Odlišné barvy pleti jsem si nevšiml a účes míval táta podobný. Později jsem se dozvěděl, že když mě naši čekali, prababička chtěla, aby dali plakát pryč. Bála se, že mámu uhrane.… Číst dál...

Uchamžiky

V poslední době se nejen v hudbě hodně přetřásá otázka genderové vyváženosti. Ne, že bych na toto téma mohl říci něco příliš podnětného. Coby kluk jsem genderově nevyvážený člověk, tudíž nemohu otázku příliš objektivně posoudit. Mohl bych ji maximálně objektivizovat, ale tím bych to moc nezlepšil. Ze své podstaty jsou mi nesympatické kvóty… Číst dál...

Uchamžiky

Na tento srpen mi vychází jedno krásné kulaté výročí. Kulaté ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že to teď bude přesně třicet let a zadruhé proto, že oslavím koupi svého prvního CD, tedy krásně kulatého nosiče! Vidím to jako dnes. Respektive já to opravdu vidím dnes, protože to cédéčko stále mám. Ale i koupi si vybavuji poměrně zřetelně. To jsou zážitky,… Číst dál...

Uchamžiky

Viděl jsem film Mapplethorpe, věnovaný slavnému skandálnímu/geniálnímu fotografovi. Horses, Marquee Moon, Strange Angels. Fotografie z obalů těchto alb je jen nepatrný zlomek jeho tvorby. Zdařilý snímek režisérky Ondi Timoner skvěle zachycuje atmosféru newyorské umělecké scény 70. a 80. let. Možná i věrně, ale to… Číst dál...

Uchamžiky

Mám takového polokoníčka. Koníčka, který je podřízený většímu koníčku. Hříbě. A díky němu jsem se stal amatérským grafikem! Vyrábím si totiž občas vlastní obaly na CD. Důvod je jednoduchý: digipaky. Abych řekl pravdu, k digipakům mám ambivalentní vztah (cizí slova nejsou mou silnou stránkou; napřed jsem napsal „ambientní vztah“).… Číst dál...

Uchamžiky

Na sklonku loňského roku u nás vyšla skvělá autobiografická knížka Petera Hooka o jeho letech s Joy Division. Přečetl jsem ji jedním, možná dvěma dechy. Hooky se v ní s ničím a nikým nepáře (včetně sebe), nenimrá se v detailech, takže je to velice svižné a chytlavé čtivo. Všudypřítomný anglický, konkrétně… Číst dál...

Uchamžiky

1) Vždycky jsem měl rád spíše písničkový formát. Jak jsem viděl, že má kapela na albu písničky o sedmi a více minutách, hned mi byla podezřelá. Až později jsem se tohoto předsudku zbavil a pochopil jsem, že dlouhá písnička nemusí nutně znamenat nudná písnička. 2) Vždycky jsem měl rád knížku Všechny moje lásky od Nicka… Číst dál...

Uchamžiky

Jedním z mých nejoblíbenějších současných režisérů je Paolo Sorrentino. A možná i jedním z nejoblíbenějších malířů, protože pro málokoho platí ono omšelé, že „maluje kamerou“. Obrazy tak pěkné a rafinované, až bývá někdy označován za kýčaře. Chápu. Ona hranice mezi dokonalou výtvarnou formou a kýčem může… Číst dál...

Uchamžiky

Jsou dva druhy lidí. Jedněm je jedno, že nevědí, jak se jmenuje písnička, která zrovna hraje. Druhým ne. Pochopitelně patřím k těm druhým. Odjakživa, když jsem slyšel nějakou písničku, jsem chtěl vědět, jak se jmenuje. Ať už se mi líbila, nebo ne. Buď jsem o ní chtěl vědět víc, nebo jsem chtěl alespoň vědět, čeho se vyvarovat – člověk… Číst dál...

Uchamžiky

Zažil jsem už spoustu koncertů, a to v různých rolích. Divák, šatnář, účinkující, uklízeč, pořadatel… Přesto jsem teď byl v Roxy na Charli XCX ve zcela nové roli – jako rodičovský doprovod! Ne, že bychom s dětmi nenavštívili spoustu dětských koncertů, představení či divadel. Také pár našich koncertů už holky… Číst dál...
Další články