Uchamžiky

O „novodobém vypalování“, které v poslední době zachvátilo (ne)jednu domácnost, jsem už psal. Zmínil jsem, že ač je to technologicky prakticky totéž co na konci devadesátých let, pocitově a „morálně“ je to věc přesně opačná. Nedělám si kopii vydaného CD, ale vypaluji si poctivě zakoupené zvukové soubory alb, která na CD vůbec… Číst dál...

Uchamžiky

Občas si koupím nějakou desku jen na základě obalu, jindy se nechám uchvátit jejím názvem (Skrývám se, ale nikdo mě nehledá Radomila Uhlíře pro mě stále zůstává nepřekonaný). No a občas mě svým názvem zaujme celá kapela. Takhle jsem před pár lety narazil na VHS Or Beta. Trochu jsem o nich něco četl, ale ten vtipný, éru počátku… Číst dál...

Uchamžiky

Obdržel jsem nedávno zajímavé pozvání: Udělat poslechovku ve Studiu Paměť. Občas pouštím hudbu k tanci jako DJ nebo k poslechu na internetovém Rádiu Kašpar. Tohle je něco mezi. Naživo, ale k poslechu. A zde to bylo ještě okořeněno tím, že v pořadech Stop, Look & Listen se hraje výlučně z vinylů. Co vybrat?… Číst dál...

Uchamžiky

„Rozmáhá se nám tu takový nešvar.“ Jde o neblahý jev v oblasti hudebních dokumentů. I když vzniká spousta výborných (nemohu samozřejmě nezmínit The Sparks Brothers režírovaný skvělým Edgarem Wrightem), začínají se čím dál tím víc objevovat i dokumenty na první pohled bombastické, ale při bližším ohledání celkem… Číst dál...

Uchamžiky

Lednový sloupek se píše v polovině prosince, a i když mě do toho nikdo nenutí, svádí to k „ohlédnutí za uplynulým rokem“. Jenže než číslo vyjde, všichni už dávno zrekapitulovali. Nebudu ale kapitulovat. Prostě mám své tempo, tak co. Nicméně letos své albové nahradím rozjímáním koncertním. Ze známých (a poměrně nezajímavých)… Číst dál...

Uchamžiky

Měl jsem teď unikátní, svým způsobem koncertní, zážitek. Píši svým způsobem, protože se nejednalo o koncert kapely, ale „listening event“, tedy poslechovou premiéru nového alba. Pochopil jsem, že je to fenomén, který se v poslední době docela rozmáhá. Předpokládám, že hlavní podíl na tom mají epidemií přiškrcené možnosti koncertování,… Číst dál...

Uchamžiky

Jsem fanoušek polaroidů. Sice ne tak velký jako hudební – přeci jen, člověk nemůže být úplný blázen do všeho co se mu líbí – ale kdybych měl více fanouškovských životů, jeden z nich bych s radostí „vyplácal“ na instantní fotografie. Ostatně, hudba se s polaroidy často potkává. Většinou na obalech alb, občas ale i jako… Číst dál...

Uchamžiky

Uvědomuji si, že mé sloupky nejsou jen o hudbě. Často také o tom, jakým způsobem hudbu poslouchám, vnímám, obaluji a zařazuji. A nejen to; mé monology občas začínají nabývat znepokojivě terapeutických rozměrů. Vím, že má nutkavá potřeba „dělat si pořádek“ může občas působit lehce zatěžkaně. Ovšem zatímco u psychologa… Číst dál...

Uchamžiky

V Anglii je jedno z nejprestižnějších singlových umístění číslo jedna, pokud je to číslo jedna na Vánoce. Jestli ale existuje podobně silná kategorie jako „vánoční singl“, pak je to jedině „letní hit“. Ten už není pouze doménou UK. Letní hit je globální termín. A je možné, že s globálním oteplováním přibývá i těchto hitů.… Číst dál...

Uchamžiky

Jednou z mých nejoblíbenějších německých sedmdesátkových kapel je Harmonia. Vlastně nejen sedmdesátkových. A když na to přijde, tak nejen německých. Nenápadná skupina, která v době svého fungování vydala jen dvě alba a pak se v tichosti rozpadla. Nenápadná, ale ve své době považovaná skoro za superskupinu. „Nenápadná… Číst dál...