Postila

Celý život jsem s lítostí přiznával, že nemám hudební sluch. Jedna dobrá duše mě však pozdě, ale přece upozornila, že hudební sluch mám – anebo nemám –, ale že rozhodně nemám hudební paměť. V jedné z postil jsem již vysvětlil, že díky absenci hudební paměti vlastně hudbu skládám: myslím si, že přiznaně píšu text na stávající melodii,… Číst dál...

Postila

Po jedné filipice sapéra Vodičky proti Maďarům Švejk poznamenal: „Některej Maďar taky za to nemůže, že je Maďar.“ „Jakpak by nemoh,“ rozčiloval se Vodička, „každej za to může.“ Post illa verba dodávám, že jednoho haškologického kongresu u Zlaté koruny na Lipnici se zúčastnili hned tři maďarští delegáti a nejméně jeden začal svůj referát… Číst dál...

Postila

Když se mnou natáčeli televizní GEN, chtěli, abych si sedl k psacímu stroji a předvedl, jak skládám báseň. Post illa verba dodávám, že jsem dokonce předvedl, jak se skládá ideální báseň. Vlastně jsem předstíral, že ji skládám. Byla už složená, samozřejmě mnou. Celé představení připomínalo Filosofii básnické skladby od E.… Číst dál...

Postila

Jsou geometrie a geometrie. Jednou z nich, tou nejvýsostnější, je geometrie estetická, přesněji řečeno estetizující. Post illa verba dodávám, že před lety jsem umělecky zvětšoval, potažmo zmenšoval kruhy. Když moje žena, ač osvícená, měla neosvícené námitky, odpověděl jsem jako Archimédés „Nedotýkej se mých kruhů!“ Totéž platí pro mého… Číst dál...

Postila

Nejhorší jsou kamarádi, když je vrchnost dosadí do vysokých funkcí. Začnou se chovat, jako by kamarády nikdy nebyli. Pro mnohé je taková změna chování snadná, protože nikdy nebyli skutečnými kamarády. Byli pouze „kurvami za kamarády převlečenými“. Post illa verba dodávám, že jsem měl kamaráda a ten nikdy nebyl „kurvou převlečenou za kamaráda“.… Číst dál...

Postila

Občas se stane, že se mi „carpe noctem“ nepovede. Zpravidla to způsobují noční můry. Pak nezbývá než „carpe diem“. Onehdy jsem v ranní motolici přišel na to, jak na to. Abych si den mohl náležitě užít, rozhodl jsem se, že jej nestrávím nad jídelníčky, tedy čtením, ale nad básničkami, tedy psaním. Nejprve jsem se šel nasnídat… Číst dál...

Postila

Při pochvalném výčtu svých předků nemohu zapomenout na dědu z otcovy strany. Bohužel jsem ho nikdy neviděl. Post illa verba dodávám, že byl jako důstojník těžce zraněn na frontě. Dlouho umíral v polském špitálu. Babička Brikciusová za ním pravidelně jezdila. Když umřel, dostala jako vdova od prezidenta Masaryka trafiku,… Číst dál...

Postila

Pronikám na trh. Nikoli pokoutně, ale ohlášeně. Nesu na něj svou autorskou kůži. Nejde o trh marnosti, nýbrž o karneval pravého opaku marnosti, tudíž tvárnosti. Post illa verba dodávám, že ve Vinografu na Senovážném náměstí bylo z jedné poličky odstraněno víno cestou vypití. Místo lahví jsou tam teď seřazeny knížky,… Číst dál...

Postila

Když britský dramatik G. B. Shaw potřeboval vyměnit pásku v psacím stroji, zavolal ze svého venkovského sídla do Londýna, odkud se promptně dostavil opravář, s pokerovým výrazem vyměnil pásku a vložil do stroje čistý papír. Potěšený Shaw přes novou pásku vyťukal: „Věta na druhé straně tohoto papíru je pravdivá.“ Na tu druhou… Číst dál...

Postila

Krátce před letním slunovratem se básník Petr Král odchýlil od rovníku, aby se už k němu nevrátil. Byl to Franta Francouz, jak by v překladu Jarmily Loukotkové řekl jeho kolega François Villon, a český Sokol. Post illa verba dodávám, že jsme jednou s básníkem a překladatelem Michalem Novotným seděli u okna… Číst dál...