Recenze

Název alba jako kdyby naznačoval inspiraci skandinávským jazzem, leč není tomu tak. Byť titulní balada Fjordy jistou severskou snivost nepostrádá. Jde spíše o konzervativní, ovšem veskrze příjemný post-bop/mainstream/straight-ahead jazz. Vyhýbající se standardům, zato s chytlavými autorskými motivy, ze kterých se dá při improvizacích… Číst dál...

Koncerty a nahrávky ansámblu Musica Antiqua Praha v 80. a 90. letech představovaly pro posluchače, už jaksi nenadšeného vydrezírovaným stereotypním omíláním „vážnohudbého mainstreamu“, skutečné zjevení. Po staletí neslyšená, přitom fascinující díla staré hudby, příjemně dráždivě nezvyklé ladění (dobové… Číst dál...

Nádherné album, kterého se bez boje nevzdáte; a rozhodnete se k tomu nejspíš hned po prvním poslechu. Lisa má totiž nejen velké proletářské srdce, ale hlavně neobyčejně velký hlas. Bez něho se rodačka z vesničky poblíž hranice se Severním Irskem neobejde: „Při zpívání pravdy přece nemůžete šeptat.“ Hned po příjezdu do Dublinu na sebe… Číst dál...

Není asi třeba obhajovat smysluplnost živáků, i když znám i jejich zapřísáhlé odpůrce. Tak aspoň jednu „polopatu“ na úvod: Je v řádu věcí, že se studiová podoba tvorby písničkáře liší od živého provedení, ale stejně tak je pochopitelné, chtějí-li si příznivci poslechnout i doma z desky písně tak, jak je znají z … Číst dál...

Homunkulus má „navazovat na téma hledání identity osobnosti v současném světě a dovršovat triptych alb Město a Potom“. Mezi vykreslením druhé a třetí části výjevu ovšem proběhl další důkladný vývoj „malíře“. Po stránce aranžmá jsou písně záměrně úspornější, ne tak nástrojově bohaté, bližší bluesovým základům. Za mě ještě… Číst dál...

Stejně nenápadně, jako se udála spolupráce dvou původně montrealských muzikantů, zní i nevtíravá hudba dvojice Best Fern. Tu tvoří písničkářka Alexia Avina a elektronický producent Nick Schofield. Protagonisty svedla dohromady kovidová škatulata, která jinak ve Spojených státech působící zpěvačku zavála po dlouhé době do Kanady.… Číst dál...

Skladatelský maraton, kdy maestro Zorn v březnu až květnu 2015 vychrlil 300 kusů bagatel, by mohl působit poněkud poťapaně. Proč soutěžit v rychlosti komponování a kvantitě skladeb. Dokazovat cosi sobě, okolí? Jenže Zornovi šlo jistě o něco jiného. Nejen o rozhodnutí neplýtvat časem života na nic jiného než na tvorbu.… Číst dál...

Vždycky, když se světem valí vlna naprosto nečekaného zájmu o hudbu, která by za normálních okolností zůstala jinak v okruhu zasvěcených, nevěřícně zíráte, a i když vás to vlastně těší, protože ta hudba si to zaslouží, hlavou se vám stejně honí pochyby a přemýšlíte o módě pro západní posluchače toužící po exotice.… Číst dál...

Navzdory faktu, že nám Marie Puttnerová přeje názvem alba hebrejsky „Dobrou noc“, nenabízí idylickou uspávanku. Byť jedním z témat písní dvojnásobné mámy je i vztah matky a dětí, a i na tu ukolébavku nakonec dojde. Hudba naopak provokuje k napjaté pozornosti, kvůli které, míněno v tom nejlepším smyslu, nebudeme moci… Číst dál...