Recenze

Na první dobrou shoda. Doba je jedna z těch úplně pitomých. Co s tím? Nepropadat pasivitě a malověrnosti, hrát si, hledat to pozitivní, vzdorovat nesmyslům a tuposti. Třeba energií vloženou do hudby, ironickými i sebeironickými texty. „Zprávy už sleduju / jen jako hru / zprávy už sleduju / ve skafandru / aby se mě to až tolik nedotýkalo… Číst dál...

Hlavička Kvietah & Včely, to dává smysl, a nejen s ohledem na odkaz k předchozímu albu Kvietah Díky, včely. „Opylení“ plnějším a pestřejším kapelovým zvukem písním Kvietah na albu Rozkousaný svět svědčí, přestože pro autorku představovalo jisté dilema: „Chtěla jsem, aby deska nebyla jen kompilace mých songů z určitého… Číst dál...

Čtvrtstoletí je v hudbě dost dlouhá doba na to, aby se návrat změnil v nostalgické cvičení. Deardarkhead ale na druhém řadovém albu podobné pasti obcházejí. Kapela z Atlantic City vznikla už v roce 1988 a její kytarový dream pop a shoegaze vždy hleděly přes Atlantik k The Cure, Cocteau Twins, The… Číst dál...

Kanadský skladatel Mathieu David Gagnon má rád napětí mezi řádem a volností. V rozhovoru před letošním pražským koncertem mi připomínal, že jej k objevování kontrapunktu přivedl Bach, zatímco cit pro prostor si odnesl z progresivního rocku a později jej oslovil minimalismus Philipa Glasse, Stevea Reicha či Terryho… Číst dál...

Němečtí The Notwist patří ke kapelám, které se během let naučily stárnout bez pocitu usedlosti. Od rockově noisových začátků přes přelomovou indie elektronickou melancholii přelomu tisíciletí až po rozvolněnější, kolážovitější podobu posledních let si drží vzácnou schopnost proměňovat se, aniž by ztratili vlastní rukopis. Novinka News From… Číst dál...

Nightbus jsou přesně ten typ kapely, u níž lokální zařazení pomáhá i mate zároveň. Dvojice Olive Rees a Jake Cottier se pohybuje mezi britskými destinacemi Manchester a Stockport, tedy v krajině, kde se hudební minulost nedá úplně obejít. V jejich případě ale nejde o další nostalgickou zastávku na mapě… Číst dál...

Název alba, chtě nechtě napovídající už předem koncepci či nabízející návod k vnímání celku, zvolil Václav Havelka výtečně. Působí na první pohled „jen“ jako slovní hříčka s anglickým názvem Snakes And Ladders pro starověkou indickou deskovou hru. Ovšem vzhledem k duchovní symbolice hry původně pojmenované Moksha Patam (Cesta… Číst dál...

Julia Hülsmannová (1968, Bonn), jazzová pianistka, ráda píše hudbu k poezii. Vznikají tak hudebně originální šansony doprovázené jazzovou hudbou, místy až rockovou dynamikou, jež je možné také řadit k alternativě soudobé hudební scény. Hülsmannová svými aranžemi stmelila převažující vlastní hudbu s kompozicemi několika dalších skladatelek,… Číst dál...

Narodíte se v Izraeli, ale hebrejsky se u vás doma moc nemluví. Matka dává přednost arabštině a babička berberštině. Nic zvláštního v zemi zrozené z přistěhovalců, kterých v letech 1948–1966 dorazilo nejvíc z Maroka, kde žila největší židovská komunita v islámském světě, ocitající se po vzniku… Číst dál...