Tomáš S. Polívka

Hudební publicista, hudebník, cestovatel a fotograf. V současné době přispívá kromě magazínu UNI do Lidových novin, měsíčníků Harmonie a Rock & All a na web stanice Český rozhlas Jazz. Cestuje nejen za hudbou, projel řadu afrických zemí, Blízký východ, Indonésii, Indočínu, Indii, Čínu a část Latinské Ameriky, nahlédl také do Antarktidy a na Sibiř. V 90. letech se živil jako muzikant, mj. člen skupiny Domácí kapela, vydal sólové album Stíny do ticha.  Uspořádal tři výstavy fotografií s hudební i cestovatelskou tematikou.

RICHARD THOMPSON: Ship to Shore

Invence a vkus tohohle chlápka nutí smeknout. Oslavil pětasedmdesáté narozeniny. Intenzivně koncertuje. Netrpí sice nadprodukcí, vydal dvě desítky řadových alb, pro které psal repertoár. K tomu pár zásadních trvalek, kterými přispěl do repertoáru své v 60. a na počátku 70. let domovské kapely Fairport Convention.… Číst dál...

Ľahká múza: Piesne ticha

Nechce se tomu věřit, ale Ľahká Múza letos slaví 40 let existence. Je fascinující sledovat, jak stále fungují některé specifické žánrové komunity, třeba právě ta povstalá z postpunkové scény 80. let. Tedy fascinující pro někoho zvenčí, na koho třeba kvůli novému albu vykoukne dávná, a vůbec ne nepříjemná vzpomínka. Kdo… Číst dál...

MANON MEURT: Unravel

Od vydání dlouhohrající prvotiny MMXVIII uplynulo 6 let, a ten posun je neuvěřitelný. Ne, že by debutové album bylo špatné, ale Unravel je v úplně jiné sféře. Ty tam jsou náznaky klišé, zmizelo vlastně epigonské přitakávání shoegaze vzorům jako My Bloody Valentine. Původem rakovnická čtveřice se dobrala nadžánrovosti. Nejde o kontrast kytarovka… Číst dál...

Tim Lefebvre’s Whose Hat Is This: Ponyboy

Americký baskytarista a klávesista Tim Lefebvre byl resp. stále je nejviditelnější v sestavách Tedeschi-Trucks Bandu (2013 až 2018) a hlavně Donnyho McCaslina, včetně té, co točila s Davidem Bowiem finální majstrštyk Blackstar. Ve vlastním projektu Whose Hat Is This?, pro jehož nové album našel vydavatele v berlínském labelu… Číst dál...

EDO KLENA: 2020

Ještě nějakou dobu se jistě budeme setkávat s uměleckými reflexemi doby čínského moru. Vrací se k nim i prešovský písničkář Edo Klena. Někdy naprosto prvoplánově: „Túžil som ísť nacesty, ale zatvorili hranice / chcel som spievať pre ľudí, ale zatrovili aj kluby,“ zpívá v titulní písni 2020. Jindy využívá realitu lockdownů jako pozadí k obecnějším… Číst dál...

Irena a Vojtěch Havlovi: Four Hands

Hudbu manželů Havlových nemá smysl žánrově analyzovat, byť na první poslech může Four Hands evokovat škatulku minimalismus, potažmo soudobá hudba. Jenže on to je i není minimalismus, ona to je i není soudobá hudba. Ve čtyřruké souhře dvou spřízněných duší, srdcí, tepů a myslí na klavíru, varhanách, a nakonec na obou… Číst dál...

Respect festival 2024

Pražský nomádský festival přikočoval při 27. ročníku na jednu z předchozích nejžírnějších pastvin a nejpříjemnějších lokalit, na ostrov Štvanice. I když vlastně kdekoliv v minulosti karavana Respectu rozbila tábor, bylo dobře. Areál sice tentokrát postrádal kontakt s pobřežím, ale nevadilo, ostatně nevstoupíš… Číst dál...

Hrát na Folkových prázdninách? To je spíš jako návštěva u kamarádů

Pozvání k rozhovoru na dálku přijali dva výjimeční interpreti, kteří zažili víc než jen „dva ro(ční)ky prázdnin“. Kolumbijská zpěvačka Lucía Pulido a skotský akordeonista Phil Alexander se do Náměšti nad Oslavou vracejí jako tažní ptáci na oblíbené stanoviště při svém letu nad planetou. Lucía Pulido počtvrté,… Číst dál...

Vincent Peirani: Zednické piano patří i virtuosům a vizionářům

Rezidenčním umělcem 9. ročníku Maratonu hudby Brno se stane osobnost mimořádně zajímavá. Francouzský akordeonista a skladatel Vincent Peirani patří ke vzácným hráčům a skladatelům, jimž se podařilo posunout možnosti a vnímání svého nástroje. Jistěže nestavěl na vodě, fňukna už dávno nepatří k podceňovaným až vysmívaným… Číst dál...

Colours Of Ostrava: Pestré barvy pod povrchem

Ne, že by na headlinerech letošních „Kolorsů“, zabírajících v nabitém festivalovém kalendáři datum 17. až 20. července, bylo něco špatného. Queens Of The Stone Age či Lenny Kravitz vkus neurazí, natož svérázná zpěvačka Bat For Lashes, jež si škatulky dream pop i synth-pop vyložila vlastně docela alternativně.… Číst dál...
Další články