Antonín Kocábek

Antonín Kocábek spolupracoval např. s hudebním měsíčníkem Rock & Pop či revue Babylon, hudebními servery Musicserver.cz, FreeMusic.cz, Musiczone.cz, Muzikus.cz nebo Aktualne.cz. Aktuálně píše i pro Reflex, Headliner, Frontman.cz nebo magazín Legalizace. Byl redaktorem Lidových novin (2009) a časopisu Týden (2009–2015) a od roku 1993 je členem vysílacího týmu Radia 1, kde mj. připravuje domácí hitparádu Velká sedma. V kulturním magazínu UNI se zaměřuje zejména na současnou českou hudební scénu, např. rubrika Z přízemí.

Chci pnutí

Sledovat vývojové tendence hudební scény může být občas až dobrodružné. Lidský faktor je nevyzpytatelný, a jestliže si například před časem někteří optimisticky namlouvali, že dojde ke smazávání rozdílů mezi mainstreamovou a menšinovou hudbou, nic nemohlo být vzdálenější současné realitě. Nejenže dochází naopak spíš k žánrovému… Číst dál...

Jiří Konvrzek: Vědomá sabotáž pop music

Zcela nenápadně, tak jako je tomu ostatně i s celou jeho tvorbou, vydal velvarský svéráz Jiří Konvrzek po dlouhých letech svou další studiovou nahrávku, nazvanou Spadlo. Nechybí na ní jeho podomácku postavená „kytaromandolína“, úžasné hudební vzepření se všem konvencím, texty, vedle kterých namátkou i nonsensy Jana… Číst dál...

Z přízemí: Kolna

Pokud hudební trojici, nazvanou Kolena, tiše opustí jeden z členů a zbylí členové přejmenují soubor na Kolna, zní to legračně i logicky zároveň. Ale opravdu se to stalo. Improvizační trio se objevilo před pěti lety, odehrálo menší než větší množinu zajímavých koncertů, zanechalo po sobě účast na tribute sampleru Jiná… Číst dál...

Ondřej Galuška: Je těžké se vyrovnávat s tím, kam věci směřují

Výmluvný je u nové nahrávky Ondřeje Galušky už jen její samotný název Stručný úvod do filosofie marnosti. Chce se u něj věřit, že je myšlen pouze sarkasticky; jenomže některé skladby jsou tak trefným komentářem či jen do detailů výstižným reflektováním současné reality, že je skoro až s podivem, že s tím tématem někdo přišel… Číst dál...

Hrivňák / Bouška / Janoušek

Nemohu si pomoci, ale podobné názvy hudebních formací, kdy interpret před publikum předstupuje pod svým vlastním jménem, bych čekal – a připomeňme, že mají tradici – spíš v jazzu či folku. U rockové kapely přece jen působí nezvykle a trochu bizarně, obzvláště pak mimo mainstream, kde mnozí uvádějí různé nicky… Číst dál...

Hippie Chippies

Mělník je hrdé vinařské město na soutoku Vltavy s Labem, ale také – podobně jako Kladno nebo Říčany – nějaký čas už fakticky skoro předměstí Prahy.  Možná i to mělo vliv na to, že tu byla vždy čilá hudební komunita, a fungovala řada kapel, jejíž členové „pendlovali“ mezi oběma městy. A kdybychom měli hledat nejvýraznější… Číst dál...

Boo: Pamětníky taky nemá každý

Kvarteto Boo, jedno z mladších ramen pověstné delty Dunaje, se rozhodlo následovat svůj otcovský tok a také před časem oznámilo comeback. Jistě to bude mít těžší, protože jednak nikdy nebylo tak mohutné ani populární jako samotný Dunaj, a jednak se hudební scéna za těch deset let odmlky víc než proměnila. I to byl důvod si o tom… Číst dál...

Z přízemí: Katastr

Táborská scéna bývala pojem. Vlna, kterou kdysi vzedmula skupinka Američanů, usídlená v periferním bývalém mlýně, zvaném C.E.S.T.A (neboli Cultural Exchange Station in Tábor), jejímž jádrem bylo zběsilé jazz-corové duo Sabot, ovlivnila celou generaci mladých nadšenců a inspirovala po skoro dvacetiletí řadu místních, personálně… Číst dál...

Z přízemí: Čtvrt na smrt

Přiznám se, že již léta si v praxi ověřuji teorii, že už podle názvu se často dá dobře odhadnout, jakou hudbu bude dotyčný soubor provozovat a často i jaký má názor na svět. U skupin pojmenovaných Slza či Poetika asi nepřekvapí, když mají blízko ke kýči, formace s názvem Punk Floyd asi nebude hrát jazz, ale přesto… Číst dál...
Další články