Ludvík Kuba: Malíř krásných slunečných barev, který zachraňoval písně
Malíř, etnolog, hudebník a sběratel lidových písní všech slovanských zemí Ludvík Kuba zdokumentoval a zachránil tisíce lidových písní. I díky jeho zápalu vlastně žijí dodnes. Začněme ale několika známými verši: „Tam jste se toulal se svým stojanem, v tom kraji teskném, nemilovaném. Když ret je rozbit, dechu namále a krví orosena…
Alois Nožička: Dát svou tmu blednoucímu znamení na omítce
Poznal jsem ho nejdřív přes fotografii. Jednu konkrétní, černobílou. Tu z obálky manifestačního Surrealistického východiska (1969). V obdélníku se tam ztrácí menší obdélník, v něm ještě menší atd. Pozadí je nějaká rozsekaná zeď, zřejmě tam, pod povrchem reálu, něco nefungovalo, haprovalo. Měřítka v tom záběru se mění s geometrickou pravidelností, objekt se vzdaluje, smysl rozostřuje. To…
Plavba po řece smrti
V listopadu 2023 proběhl v Praze křest pamětí Roberta F. Lamberga Když holubice v letu strnula (Novela bohemica). R. F. Lamberg (1929 Liberec – 2014 Buenos Aires) byl dítě ze středoevropské židovské rodiny, která přežila holocaust na Slovensku jen s obrovskou dávkou štěstí a invence (zahynuli ale jeho dva starší bratři). V Praze vystudoval…
Fug You! XXI.: Když básník vyšetřuje
Když jsme v šestnáctém pokračování našeho seriálu psali, že se ještě předtím, než se vrátíme k Edu Sandersovi coby básníkovi, podíváme blíže na poezii a básníky, z nichž vycházel a jejichž dílo respektuje, bylo to odbočení jistě širší, než by se možná dalo očekávat, doufejme však, že i výživné a…
Lukas Ligeti: Jde o to, kdy přesně udeřím
Lukas Ligeti je synem známého maďarsko-rakousko-rumunského skladatele György Ligetiho, jehož hudbu slyšeli i lidé, kteří o soudobou nebo novou hudbu nikdy neměli zájem. Jeho skladby zazněly v několika filmech Stanleyho Kubricka včetně Vesmírné odyssey. Po premiéře opery György Ligetiho Le Grand Macabre patřila státní opera i programu Ligeti Late Night, kde…
Hrát na Folkových prázdninách? To je spíš jako návštěva u kamarádů
Pozvání k rozhovoru na dálku přijali dva výjimeční interpreti, kteří zažili víc než jen „dva ro(ční)ky prázdnin“. Kolumbijská zpěvačka Lucía Pulido a skotský akordeonista Phil Alexander se do Náměšti nad Oslavou vracejí jako tažní ptáci na oblíbené stanoviště při svém letu nad planetou. Lucía Pulido počtvrté, Phil Alexander dokonce popáté. Má…
Ilona Ferková: AMEN
Letos se hojně připomíná pražská německy psaná židovská literatura, hlavně kvůli stému výročí předčasné smrti Franze Kafky, prvořadého exponenta téhle několikagenerační autorské komunity. Co ale připomenout třeba rokycanskou, romsky psanou českou literaturu? Taky k tomu je aktuálně vhodná chvíle: v nakladatelství Kher totiž právě vyšla próza Ilony Ferkové (ročník 1956), nazvaná AMEN.…
Mejdan s BPitch: Čtvrtstoletí s prstem na tepu berlínské taneční scény
BPitch Berlin, dříve BPitch Control, je značka v pravém slova smyslu: pečeť kvality. V osobě zakladatelky a šéfky vydavatelství Ellen Allien se pak ukrývá garant autenticity i reproduktor současné proměnlivé, tanečně elektronické scény Berlína. Vydavatelství si i po pětadvaceti letech udrželo punc stylu a autenticity. Dnešní oslavu prožijeme v odosobněných prostorách v rytmu…
Z přízemí: Rez želez
Otázka, zda vůbec dnes ještě reálně existuje něco jako „nezávislá“ a „nekomerční“ scéna, by vydala na dlouhosáhlou debatu. Mám na mysli nikoli ty ekonomicky neúspěšné hudebníky nebo ty, kteří jsou teprve na začátku své dráhy – ono vymezovat se vůči hudebnímu byznysu, pokud hrajete třeba jen 15 koncertů ročně a…
Taylor Swift a její vymazlený (ne)copyright
Taylor Swift a celá její gigantomanická aureola všudepřítomné „císařovny“ světové popmusic apelující však, dle mého soudu, tak nanejvýš na ony příslovečné učnice z Masny Praha, je mi bytostně ukradená. Abych byl přesný, nikdy jsem neslyšel ani notu či slabiku z její tvorby a nemám nejmenší záměr to jakkoliv měnit. Jelikož…
Postila
Když Zuzana, nikoli v lázni, ale v přízni, a to mojí, poprvé viděla Bruno Kreiského (Kreiští původně vlastnili „Znojemské okurky“), poděkovala mu za azyl a oba účastníci toho spontánního aktu se objali. „Vy jste ten nejlepší,“ pravila Zuzana a měla pravdu pravdoucí. Když o spoustu let později táž Zuzana osobně uviděla Franze Vranitzkého, i jeho pochválila, a to svrchovaným právem…
Ad hot
„Jsem skladatelka, která taky hraje na klavír. A někdy mám pocit, že bych měla na pódiu nosit ceduli s nápisem ,Napsala tu hudbuʻ.“ Pravda, zatímco na její jméno naráželi příznivci jazzu pod názvy skladeb na deskách Paula Bleye, Georga Russella nebo Jimmyho Giufreho už od konce 50. let, jako instrumentalistku, natož šéfovou různých sestav, od komorních až po big band,…
Uchamžiky
Jsou trendy, u kterých si nejsem jistý, jak moc jsou „byznysové“ a jak moc „umělecké“. Často to bývá od každého trochu, ostatně se to nevylučuje. Už je docela běžné, že téměř každá nová deska vychází zároveň jak v normální, tak v nějaké té deluxe variantě s pár písničkama navíc. Pokud vyjdou obě verze zároveň – a jsem velký fanda – není co…
Gabriela Vermelho: Rok ticha
Jedno z nejsilnějších tuzemských alb roku 2023 natočila Gabriela Vermelho. Název Rok ticha se váže ke covidové pandemii, což autorka komentuje slovy: „Období covidového zmatku bylo pro […] mne obdobím velkého klidu a zastavení se nejen zvenčí, ale hlavně uvnitř mne. Měla jsem štěstí, že jsem mohla dělat práci, kterou miluji…
Dávid Kollár: Neznámý strach Za zamrznutým oknom
Dávid Kollár nebo chcete-li nyní častěji mezinárodně bez čárek, je jedním z nejoriginálnějších federálních kytaristů, což loni potvrdila výborná deska s trumpetistou Arve Henriksenem Where Are They? Loni však vyšla ještě jedna Kollárova nahrávka, minialbum Neznámý strach s hudbou k dokumentu o pandemii. Všech osmnáct krátkých skladeb je vzhledem k tématu filmu v pomalejším tempu…
AQ&F: 2nd Life
Po dvou letech od skvělé desky Roan (viz UNI 12/2021) je Arnaud Quevedo se svými výsostně talentovanými přáteli zpět s novinkou, která si zaslouží přídomek ohromující. Řídicí pan učitel Quevedo od roku 2018 vyučuje soudobou hudbu na konzervatoři v La Rochelle a vystavěl čtyřdílnou suitu 2nd Life jako rozprostřenou, nevázaně dělenou…
Chraplavé chorály: Roman Szpuk
Co si asi představí čtenář, když uvidí titul této knihy? Náboženské písně, které pěje drsné hrdlo? A kde? V kostele? Na bojišti? Něco tady nesedí. Při bližším zkoumání je ten název ale náramně povedený. Stejně jako u jiných autobiografických próz Romana Szpuka: tituly A zavaž si tkaničky (2016) a Klika byla…
Konstruktivní tendence. Mezi napětím a křehkou stabilitou: Pavel Kappel (ed.)
Konstruktivní tendence – tak se jmenuje katalog, který vyšel jako postskriptum ke stejnojmenné výstavě, co běžela v lounské Galerii Benedikta Rejta na přelomu minulého a letošního roku. Editorem je kurátor Pavel Kappel. Vrací se v tomhle bohatýrsky pojatém projektu k jednomu z výrazných a dodnes rezonujících fenoménů světového výtvarného umění šedesátých let:…
BARVY SOUČASNOTI: Stanislav Struhar
Jak to ten Stanislav Struhar vlastně dělá? Píše průzračné texty, které se zdánlivě skládají z každodenních, představitelných situací. A zároveň vynikají zvláštní magií… Ve své další knize přeložené do češtiny nabízí tři příběhy. A možná jedním z klíčů bude název prvního příběhu: Důvěrně známé barvy ciziny. V „obyčejnosti“ toho titulu a zároveň…