Britský kytarista Stuart McCallum patří mezi nejvýraznější postavy současné jazzové a ambientní scény. Jako člen The Cinematic Orchestra spolupracoval na ikonických albech a koncertoval po celém světě. Jeho sólová tvorba propojuje jazz s minimalistickou elektronikou, zatímco v duu The Breath s irskou zpěvačkou Ríoghnach Connolly přináší hluboce emotivní folk inspirovaný tradiční hudbou. V rozhovoru se McCallum rozpovídal o nejnovějších projektech, procesu tvorby i o tom, jak se jeho hudba vyvíjí mezi improvizací a precizní produkcí. Hned několikrát letos vystoupí na tuzemských pódiích – na festivalech Spectaculare, Slunovrat a Folkové prázdniny, ale také v Paláci Akropolis v rámci koncertní série Rachotu.
Narodil ses v Prestonu, studoval v Salfordu, ale jaký byl příchod do Manchesteru, do města s velmi bohatou hudební historií?
Úleva! Byl jsem rád, že jsem se dostal do města, kde jsem se mohl setkat se spoustou inspirativních hudebníků a objevovat nejrůznější hudební scény. Město mě nepochybně formovalo. Zkušenosti, které jsem zde získal při hledání vlastního hudebního hlasu, tvoří základ všeho, co dnes dělám.
Tvá tvorba ostatně zahrnuje široké spektrum žánrů – jazz, folk, elektroniku, ambient…
Nejdůležitější pro mě je najít svůj vlastní hlas. Studoval jsem jazz, který mě naučil, že být sám sebou je to hlavní – i když to není vždy snadné.
Hudebník, skladatel, ale také učitel na Royal Northern College of Music. Jak se tyto role propojují?
Všechny ty aspekty pomáhají ovlivňovat a formovat mou hudební a tvůrčí činnost. To, co se naučím při živém hraní, se promítá do mé tvorby i výuky, a naopak. Je to taková zpětná vazba, kde každá část přispívá k rozvoji těch ostatních. Mám to štěstí, že pracuji s velmi talentovanými studenty. Je skvělé přispět k jejich rozvoji, ale zároveň se i já učím od nich.
Je nějaký konkrétní tip, který jim třeba předáváš?
Nejlepší rada, kterou jim mohu dát, je držet se pozitivní energie, kterou hudba přináší, a chránit si svůj vztah k tvorbě před vnějšími vlivy. Snaž se být k sobě laskavý a zůstaň věrný tomu, co považuješ za správnou hudební cestu. Obojí je velmi těžké.
Byl jsi součástí The Cinematic Orchestra během jejich nejslavnějšího období, podílel ses na albech Ma Fleur a Live at the Royal Albert Hall. Jak tě ta zkušenost ovlivnila?
Bylo úžasné hrát v té kapele téměř deset let. Měli jsme skvělé koncerty, ale největší dopad na mě měla práce se zakladatelem Cinematic Orchestra Jasonem Swinscoem a jeho přístup k hudbě.
Hráli jste na obřích pódiích jako Coachella, Montreal jazz festival nebo Royal Albert Hall, ale vystupuješ často i v malých klubech a kavárnách. Co preferuješ?
Energie velkých festivalů je vzrušující, ale malé prostory nabízejí větší bezprostřednost. Každý koncert je jiný, ať už hrajete pro tisíce lidí, nebo pro pár desítek.
Často sdílíš i výuková videa, mluvíš o hudebních postupech. Máš jako kytarista nějaké konkrétní cvičební postupy a techniky?
Ano! Stále cvičím stupnice, arpeggia a akordy mnoha různými způsoby. Toto základní cvičení je klíčem k tomu, abych mohl při hraní poslouchat a nemusel přemýšlet.
Roku 2016 vznikl projekt The Breath, který byl ale původně o pár členů větší. Co vedlo k ustálení formace coby dua?
Začali jsme mít pocit, že bezprostřední spojení mezi námi dvěma s Ríoghnach se v širší sestavě ztrácí. Je jisté, že toto spojení je pro ztvárnění syrovosti hudby důležité, cítili jsme, že hrát v duu je nejlepší cesta.
Prý jsi svou parťačku Ríoghnach Connolly našel na MySpace!
Ano! Slyšel jsem ji zpívat skladbu Knocking on Another Man’s Door, a okamžitě mě to oslovilo. Zjistil jsem, že máme hodně společných přátel, takže bylo snadné se spojit.
Milan Tesař zmínil v rozhovoru s vámi na Radiu Proglas, že jsi ho sám po veletrhu WOMEX kontaktoval s nabídkou rozhovoru. Mile mě překvapilo, že nenecháváte vše jen na agentovi a managementu…
Máme management, ale hodně věcí si stále řešíme sami.
Vaše písně jsou velmi emotivní – plné smutku, hněvu, hlubokých výpovědí, ale jsou to texty Ríoghnach. Jak se s nimi osobně ztotožňuješ?
ektronicko-jazzové zvukové krajiny v duchu Portishead, Massive Attack a Cinematic Orchestra. Bude to skvělá show!
