Marek TomanMarek Toman

Marek Toman (1967), spisovatel a publicista. Věnuje se historickým románům s přesahem do současnosti a knihám pro děti.
V románu Veliká novina o hrozném mordu Šimona Abelese (2014) zachytil nejednoznačnou pražskou legendu o domnělé vraždě, na pozadí napjatých křesťansko-židovských vztahů. V románu Chvála oportunismu (2016,) pojednal českou historii z pohledu Černínského paláce v Praze, soustředil se na postavy J. Masaryka a R. Heydricha. V Neptunově jeskyni (2018) zachytil dějiny pražských česko-židovsko-německých Vinohrad a vily Grébovka očima tamní sochy Neptuna. V Oku žraloka (2018) se zabýval českými interbrigadisty, levičáky a trampy z pohledu Mirka Klecana, negativního hrdiny z Fučíkovy Reportáže, psané na oprátce.
Co se týká knih pro děti, M. Toman v knize pro děti Můj Golem (2009, ilustrace H. Puchová)  převyprávěl golemovskou legendu. V knize pro děti Cukrárna U Šilhavého Jima (2018, ilustrace F. Loubat) vypráví o statečné knihovnici, jediné ženě v městečku plném drsných zálesáků, která mezi nimi propaguje krásy literatury. Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse (2019, ilustrace M. Rutová) líčí příběh z pirátského prostředí, v němž hoch z dobré rodiny musí pro nejkrutějšího pirátského kapitána znovu napsat jeho lodní knihovnu. Obě knihy osobitě a s humorem pracují s klasickými literárními odkazy.
V mezižánrovém podobenství Nutrie (2019) M. Toman pracuje s českou historií po roce 1989, jak ji prožívá rodina nutrií, která řeší, co s nově nabytou svobodou.
M. Toman pravidelně vystupuje s čteními, dílnami a představeními v knihovnách, školách a na festivalech v České republice a v zahraničí. některé své knihy dramatizuje a uvádí je v autorském Divadle Čučka.

Jiří Havelka: Vlastníci

Obvyklý způsob bývá ten, že nejdřív existuje kniha a podle ní vznikne divadelní hra nebo film. U knihy Vlastníci je to přesně naopak. Nakladatel Zdenko Pavelka pojal záměr vydat tento příběh knižně, když šel z projekce stejnojmenného filmu. A Vlastníci vznikli vlastně nejprve jako filmový námět, ze kterého se vydělila divadelní hra…… Číst dál...

Martin Reiner: Magické číslo 9

„Zasažen příbojem nostalgie“, tak začíná jedna z básní Martina Reinera v jeho nové sbírce. Příboj zní možná příliš dramaticky. Reiner ve své sbírce prostě ochutnává tu nejsladší básnickou chuť: chuť uplynulého času. A ta může mít mnoho podob. Jednak je to vzpomínka na někdejší milostné výboje, rámovaná žasnutím, kolik let uplynulo… Číst dál...

David Dolenský: Rufus zálesák

Je sobotní ráno, devátá hodina. Není to ta nejobvyklejší doba na literární procházku. A většina programu na literárním festivalu Tabook začíná, přirozeně, později. Přijde vůbec někdo, trnu jako organizátor letošních čtení na „opuštěných místech“? A kde je autor? A pak vyplují zpoza rohu dva zjevy. Dva mladíci… Číst dál...

Markéta Pilátová: Senzibil

Jsou témata, která visí ve vzduchu. V době, kdy byl do kin uveden film Agnieszky Hollandové Šarlatán o léčiteli Mikoláškovi, vychází román Markéty Pilátové Senzibil. Může to být náhoda, anebo důkaz, že dnešek se zajímá o duchovní jevy – v románu Pilátové se o tomto zájmu kouzelně referuje jako o specificky českém „něcismu“… Číst dál...

Rudolf Matys: Společný jmenovatel

Když Rudolf Matys vystupoval v rozhlasovém vysílání své kmenové stanice Vltava, jeho mužný hlas byl tak šarmantní, že do rádia volaly posluchačky a dožadovaly se kontaktu. Podotýkám, že hovořil o literatuře. Tato vloha se projevuje i v reprezentativním výboru z jeho esejistických, kritických a rozhlasových… Číst dál...

David Fligg: Dopis od Gideona

nakladatelství P3K, 2019 Když britský muzikolog David Fligg dokončoval v Praze průzkum partitur Gideona Kleina, předčasně zemřelého skladatele a klavíristy, doslova v posledních minutách před odjezdem mu archivářka podala dopis. Byl skoro nečitelný, napsaný tužkou. David Fligg se osobní korespondencí Gideona Kleina nezabýval.… Číst dál...

Jan Štifter: SVĚTLO Z PAULINY

Utrpení se nedá poměřovat. Nějak tak by se dalo popsat etické východisko, z nějž se spisovatel a novinář Jan Štifter vydává zkoumat minulost (a zároveň současnost). Jeho neuralgickým obdobím je konec druhé světové války – ovšem viděný z úhlu pohledu budějovických Němců. Ne. To není přesné. Viděný s citem pro jejich… Číst dál...

Štěpán Nosek: PENUMBRA

„Penumbra“ znamená mimo jiné polostín a pro třetí sbírku Štěpána Noska tenhle termín platí a zároveň neplatí. Verše Štěpána Noska jsou introspektivní – jako asi každá poezie – ale přitom výrazně směřují ze sebe ven. Oblíbeným přístupem autora je pozorování. Z jedoucího auta, zpoza plotu, na procházce, na studijním… Číst dál...

Žďár nad Sázavou, neprojdou!/Výbor z poezie samizdatových básníků

„Řádky veršů,/ které byly svatým grálem, válečkem Semtexu a implantátem,/ glejtem, receptem a pověřovací listinou,/ ale především Zlatou bulou sicilskou, privilegiem,/ že nejsou jako tamti oni…“ Opravdu může pro někoho poezie znamenat něco takového? Zdá se to k nevíře. Obzvláště dnes, kdy se poezie často rovná sebestředný… Číst dál...
Další články