Andrej Platonov: Štastná Moskva

přeložila Alena Machoninová Baobab 2022 Román Štastná Moskva má dvě hrdinky – mladou ženu stejného křestního jména, a sovětskou metropoli, s níž ona mladá žena splývá. Román předkládá jedinečnou směs futuristického, utopického a reportážního stylu. Mladá Moskva je komsomolka ztotožňující se s komunistickým režimem, takže ideologická… Číst dál...

Irena Brežná: Nevděčná cizinka

přeložila Zuzana Henešová Baobab & GplusG 2021   S Irenou Brežnou se mi to stalo jako s první. Podobných zážitků se západoevropskými spisovateli, se kterými jsem dělal rozhovory, bylo několik. Většinou jsem stačil položit první, maximálně druhou otázku z pečlivě připraveného seznamu. Pak už se ptali oni. A jejich otázky začínaly zhruba… Číst dál...

Ten, který obelstil Vránu

Indiáni… no jasně, indiáni! Tak zdomácnělí v českém kulturním kontextu, jako by žili v českých lesích. Překladatel a středoškolský profesor Jiří Kaňák (1976) přeložil již tři knihy významného amerického indiánského autora Jamese Welche (1940–2003). Ta nejnovější, Ten, který obelstil Vránu, je románem, který svými literárními kvalitami překvapí… Číst dál...

Někdo musí umřít poslední

Na balkóně toho domu pořídil světový fotograf Robert Capa jednu ze svých ikonických fotografií. Bylo to v Lipsku, na konci druhé světové války, a fotka zachycuje „posledního padlého Američana“. Před deseti lety byla z toho domu ruina a na souvislost s fotkou se zapomnělo. Upozornila na ni skupina místních nadšenců.… Číst dál...

Per Šmidl: Maringotka 537, Christiánie

přeložila Eva Pavelková, Novela bohemica 2021 Kdyby nakladatelství Novela bohemica chtělo tu knihu opravdu dobře prodat, pozměnilo by titul. Třeba: Jak žít v maringotce, Maringotka jako řešení bytové krize, případně Maringotka jako místo duchovní proměny. Nakladatel se nicméně přidržel strohého Maringotka 537, Christiánie. Protože tahle maringotka… Číst dál...

Markéta Pilátová: Bába Bedla

Meander 2021 Když se Markéta Pilátová rozhodla psát o houbách, musela nejdřív pracně vyhledat, které rostou na jaře. Její příběh se odehrává totiž právě tehdy. A není to ledajaké jaro, ale jaro roku 1945. Tehdy se v Jeseníkách setká nepravděpodobná skupina – židovská holčička, český kluk, malá Němka (všichni bez rodičů), a mladičký… Číst dál...

Radomil Uhlíř: Skrývám se, ale nikdo mě nehledá

Volvox Globator 2021, edičně připravili Jiří Valenta, Jaroslav Horecký, Zdeněk Závodný a Michal Hrubý Stalo se to na Karlově náměstí v Praze. Čekal jsem na přechodu, když mě upoutala postava tyčící se přede mnou. Nepřehlédnutelný muž korunoval své rozměry přezíravým pohledem, jímž hodnotil svět. Věděl jsem, kdo to je. Hudebník Radomil… Číst dál...

Vladimír Kouřil: Krajina černého kosa

65. pole 2021 Román Vladimíra Kouřila nabízí řadu přesně popsaných situací. Autoritativní pracovník Státní bezpečnosti je popsán takto: „Ten opovržlivý úšklebek úzkých křivých rtů a podivně kalný pohled, jako by jeho oči byly světle šedými nepovedenými skleněnými kuličkami. Takové jsem kdysi v dětství měl, byly různobarevné a táta… Číst dál...

Josef Kocourek: Jensen a lilie / Modrá slečna / Kráska

Akropolis 2021 Přiznám se k tomu, mám slabost. Líbí se mi, když se literát ujme některého svého předchůdce, nejlépe pozapomenutého, a pokouší se na něj znovu upozornit. Přesně takový přístup se naplňuje v edici tří novel Josefa Kocourka. Pokud jeho jméno neznáte, je to žel v pořádku. Tento obtížně zařaditelný autor zemřel jako čtyřiadvacetiletý… Číst dál...

Barvy budoucnosti

Stanislav Struhar přeložila Markéta Kliková, Volvox Globator 2021 Kdyby Stanislav Struhar zůstal v Čechách a dál se jmenoval Struhař, jak by asi psal? To se nedozvíme. Přesto je to otázka, která díky jeho jedinečnému stylu čtenáře nejspíš napadne. Struhar odcházel do Rakouska jako ilegální emigrant ještě před Sametovou revolucí, a jako… Číst dál...