Propojení rock-popové muziky se symfonickým zvukem je sice stará vesta (viz např. LP Deep Purple Concerto for Group and Orchestra, 1969), ale poslední dekády často větraná. Zavedená jména jí obohacují nabídku ušlechtilým provedením své kolekce „best of“, představuje příležitosti ke zviditelnění regionálních filharmonií i zajímavé zakázky orchestrátorům. Pokud se k vytvoření partitur odhodlá někdo z kapel, o které jde, pak i příslovečnou studnici řemeslných zkušeností. Třeba Jakub Zitko od Anety Langerové by o tom mohl barvitě vyprávět. Kategorie leckým spíš zavrhovaná má své milníky. Určitě double Joni Mitchell Travelogue (2002), které úžasně aranžoval Vince Mendoza. Zavrženíhodné není ani Stingovo album Symphonicities (2010) s aranžmá hlavně Roba Mathese i Stevena Mercuria. A zatímco u Joni to byla jen nahrávka, Sting Symphonicities provedl živě po celém světě asi sto třicetkrát! Našlo by se vícero akceptovatelných počinů, ale stejně člověk k tomuto druhu hybridu přistupuje pro jistotu po špičkách.
K tomu se zdál vyzývat i záznam vystoupení jižansko-blues-jazz-rockového excelentního kytaristy, skladatele a skoro soulového vokalisty Warrena Haynese se symfoňákem jeho rodného Asheville v Severní Karolíně řízeného Richem Danielsem pod titulem Dreams & Songs. Album vyšlo v září, ale dva koncerty s profi-orchestrem velmi slušné pověsti odehrál Haynes v půli března 2019. Podstatnou roli přitom měli nesymfonici Oteil Burbridge (basa), Jeff Sipe (bicí), John Medeski (klávesy, hlavně varhany) a Greg Osby (altsax). Plus šestice prověřených aranžérů včetně zmíněného maestra Mendozy, který se ujal jedenáctiminutové verze songu Dreams z eponymního debutu Allman Brothers Bandu (1969). Kde Haynes mnohem později řadu let působil. A zažehl tehdy ve skomírající kapele i s mladičkým Derekem Trucksem znovu jiskru. Warren vybíral ze své tvorby s kapelou Gov´t Mule i sólových desek a sahal vedle Allmanů do odkazu The Band a Grateful Dead. Ne možná úplně všechna, ale řada čísel dopadla nad očekávání. Tipnul by si, že se Dreams & Songs zařadí v žánru symfonického rocku, nebo jak tomu říkat, hodně vysoko.