Ad Hot

O prázdninách se objevila fotografiemi doprovozená zpráva, že kdosi vytvořil na skálách Českého ráje několik graffiti, z toho jedno asi šestimetrové. A jak experti lomí rukama. Protože sprejeři obyčejně užívají značně odolné barvy, jejichž pigment může proniknout hluboko do pískovce a odstranění je v podobně unikátních lokalitách takřka nemožné. Tedy „bez porušení podstaty látky“, jak kdysi citoval Bohumil Hrabal text na lístku od čistírny oděvů, a šlo v přeneseném smyslu o skvrny na duši. Což mi mimochodem vždycky připadalo, že zrovna neměl B. H. nejsilnější chvilku.

 

Když se u nás začaly v 90. letech graffiti ve velkém vynořovat takřka den co den, člověk částečně chápal adrenalinovou euforii dobrodružných sprejerů, snad také jaksi protestujících proti „řádu“. Pro majitele soukromých objektů to bylo ovšem k vzteku a často šlo o hnusné klikyháky i na historických budovách. Což nakonec vedlo k zahrnutí do trestního zákoníku a po různých novelizacích v něm graffiti zůstala, se sazbou od roku až do šesti. Žádná sranda. O to ovšem asi zase ještě silnější lákačka pro „writery“ psanecké nátury. Z nichž se však ti elitní po čase soustředili na šedé betonové plochy, mnohdy je vysloveně oživují a hlavně: sprejování barokních paláců by bylo pod jejich důstojnost. Jakož, doufejme, zanechávat obří stopy na přírodních útvarech. Do nichž stejně ryje kdejaký blbec data, monogramy, nebo nicotná sdělení. Ta aspoň neřvou do kraje.

 

Zajímavé ovšem bylo, když před pár lety během vernisáže svých obrazů v Austrálii pravil značně nekonformní režisér David Lynch, že jsou graffiti hloupá, ošklivá, ničí svět, krásnou architekturu, i třeba obyčejné, ale půvabné vlakové stanice. A ztěžují život filmařů, protože ti na graffiti při záběrech neustále narážejí. Lynche pochválil komentátor britského deníku The Guardian a za sebe dodal, že v graffiti je méně tvořivosti než v háčkování. Stejný styl robustního písma a zakódovaných zpráv je podle něho nudný, nevynalézavý a v pohrdání společností agresivní a destruktivní. A má navíc vysloveně maskulinní rysy. A navíc neodpovídá sprejerské levicové orientaci.

 

Hm. Kdo ví, k čemu se politicky hlásí autor nebo autoři obrazců v Českém ráji. A v českém panelákovém pekle. Ale kdyby se dneska stala ze zeměkoule Planeta opic, ty by si při pohledu na počmárané ruiny trčící z pouště musely říkat, že na tom tedy byla ta zaniklá civilizace už docela bídně.

O prázdninách se objevila fotografiemi . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář