Projekt Čáry života Jana Boroše vydává druhé studiové album Sluníčko. Skladby zachycují autorovu cestu k nalezení nového místa v životě. Přináší osobní a současně univerzální příběhy o touze po změně, osamělosti i naději. Hudebně navazují na Borošovy nezaměnitelné „pomalé a smutné písničky o lásce”, ve srovnání s debutem Stínítko však působí lehčím a přístupnějším dojmem. Album Sluníčko vyšlo 31. ledna, křty se plánují 4. dubna v pražském Café V lese a 9. dubna v brněnské Alterně.
Do svých nových písní Boroš vtisknul silné emoce, hravost a nadhled. K folkovým, indie a lo-fi východiskům se přidaly vlivy soulové hudby a klasického francouzského popu. Převážně kapelové provedení skladeb doplňují prvky elektroniky a konceptuální zvukové artefakty, které hudbě dodávají charakteristický avantgardní přesah. Kromě kytarových základů písniček dostal prostor také klavír, který se uplatňuje hned ve dvou baladách (2+1 a Nově příchozí).
Videoklip ke skladbě Nově příchozí:
Hlasový projev Boroše se na Sluníčku vyčistil a rozšířil emoční škálu. Intimní a klidné tóny střídají vyostřenější polohy naštvání, šílenství nebo humoru. Specifický přednes autora je méně zastřený než na minulé desce. „Tentokrát chci, aby mně bylo rozumět,“ říká autor hudby i textů Boroš. Minimalistické, vzdušné aranže na albu občas kontrastují s dynamicky vyhrocenými, nahuštěnými pasážemi, kde se mezi sebou ve vzájemné komunikaci městná a prolíná množství nástrojů a zvuků, jen aby se zase uklidnily a hudebně nás vrátily zpátky k jednoduché písničce, která především chce sloužit a nést hlas a text.
Album Sluníčko má 41 minut rozdělených do 8 skladeb, které vznikaly od roku 2018, kdy se Boroš přestěhoval z Berlína do Prahy, až do zimy 2024, kdy byla napsána poslední písnička. Je na nich zachycen přechod z jedné životní role, která se lety vyprázdnila, touha po změně a hledání nového místa pod sluncem. „Tragická událost, která zasáhla celou kapelu, nakonec tyto změny uvedla do pohybu. Texty jsou střípky jednotlivých fází proměny,“ upřesňuje Boroš, který se v písních soustředí na bezprostřední okolí a na to, jak lidé v něm zpracovávají následky komplikovaných změn.
U textů Čar života hraje nejdůležitější roli upřímnost. „Říct pravdu co nejpřímějším způsobem má přednost před literárními nebo uměleckými ambicemi. Na pozadí větších témat, jakými jsou krize bydlení, environmentální problémy nebo kritika kapitalismu, nerovnosti a vykořisťování, se odehrávají příběhy lásky, jejích různých podob a stádií,“ vysvětluje Boroš, jehož texty, i když zpívá o těžších tématech samoty a odcizení, si pořád zachovávají emoční vyrovnanost, nepůsobí příliš těžce a nesklouzávají k bolestínství. Naopak z těchto náročných situací často vznikají chytlavé slogany, které písním dodávají potenciál k zaujetí širšího publika. Spíše než k obvyklému vyjádření sebe sama či vypsání se z problémů, mají texty ambici být účastné k posluchačům. Buď je uklidnit, nebo naopak vyburcovat ke změně.
Album Sluníčko vyšlo 31. ledna 2025 na vinylu a digitálně u Bumbum Satori. Nahrávku natočil naživo Jan Boroš (kytary a zpěv), Jan Janečka (bicí), Štěpán Růžička (basa) a Mikoláš Růžička (piano). Náběry vznikly na jaře 2024 ve studiu Tropical Cell v pražských Kasárnách Karlín pod zvukovým vedením Lukáše Poláka. Dodatečné nahrávky vznikaly ve studiu Jana Boroše v areálu Petrohradská kolektiv, kde propůjčily desce svůj hlas Anna Hokešová (Metastavy) a Gabrielle Wildfeuer (Toe Waving). Desku smíchal Jan Boroš. Dodatečnou úpravu a mastering zajistil berlínský producent Tim Roth (Sin Maldita). Výtvarné stránky alba se ujal Dan Eineigel, podle návrhu berlínské výtvarnice a hudebnice Petry Hermanové. Fotografii na přední straně alba pořídila Gabrielle Wildfeuer.