Jaké jsou okamžiky, kdy byste si přáli zastavit čas? Pro Ivanu Lomovou jsou to zdánlivě banální momenty, jak ukazuje výstava Ticho v Oblastní galerii Liberec. Rekapitulaci posledních více než dvou dekád tvorby této významné české malířky zahájila vernisáž 7. března. Výmluvnost Ticha Ivany Lomové bude na návštěvníky působit do 26. května.
Monografická retrospektivní výstava Ivany Lomové zahrnuje malby z cyklu Pod dekou (2000), Samota (2009), Kavárny (2010), Cestující (2012) nebo Praha (2021). Autorka interpretuje svou malbou svět kolem sebe bez nadsázky, neokázale, bez příkras – obrazy každodennosti, ale až s výjimečnou odvahou zprostředkovat divákům tyto obrazy malebnou fotooptikou.
Obrazy Ivany Lomové jsou jako okamžiky zastavené v čase. Její realistická malba svět nijak nedramatizuje, nepřidává mu nadbytečnou romantičnost ani sentimentalitu. Nejsou to obrazy abstraktně neurčité ani se nesnaží o expresivní nadsázku. Barevná sytost malby není ani výrazně jásavá, ani zemně tlumená.
„Její obrazy jsou malbami, které svět nesoudí ani s ním nebojují. Obrazy Ivany Lomové odrážejí realitu pozorovatele, často s mírně ironickým podtextem, někdy zase s lehce chladným odstupem a nezřídka s pocitem vděku.“ říká kurátorka výstavy Jana Farská Hájková.
Ivana Lomová ve svých malbách nezapře, že je vystudovanou architektkou. Náchylnost k prostoru, ať už venkovnímu, či vnitřnímu, je zjevná a jeho zobrazení je natolik výmluvné, že emoce přenáší ještě lépe než případné výrazy tváře.
Pocit důvěrně známého je jedním z prvních dojmů, které se při pohledu na malby Ivany Lomové dostaví. To proto, že kompozice jejích obrazů jsou kompozice našich vlastních pohledů – vidí to, co vidíme i my, byť jindy a jinde. Prostřednictvím jejích maleb sledujeme cestující ve vlaku, manželské páry v intimním prostředí, spolu s autorčinými protagonisty se díváme z oken činžáků.
„Melancholie je zřejmě převládající emocí, kterou můžeme spojit s téměř veškerou tvorbou malířky. Snad je za tím právě ono vědomí uplynulého času, moment, který byl a už se nikdy nevrátí. Tichá melancholie Ivany Lomové se opravdu jen zlehka dotkne plátna, vytvoří efemerní dojem, ale když se ji snažíme lapit, zmizí zase pryč. Zbyde vjem důvěrně známého a pocit vděku, že život je přítomen v těch nejmenších detailech, v oprýskané omítce, v semiši vlakové sedačky nebo ve skleněném tvaru letité cukřenky,“ uzavírá kurátorka výstavy.
Svým Tichem provede zájemce i sama Ivana Lomová, komentovaná prohlídka s malířkou se uskuteční 21. března. K výstavě rovněž vychází katalog. Výstava Ivany Lomové je v Oblastní galerii Liberec k vidění od 8. března do 26. května. Otevřeno je každý den, vyjma pondělí, od 10 do 18 hod.
IVANA LOMOVÁ
Ticho
Oblastní galerie Liberec
- 3.–26. 5. 2024
Kurátorka: Jana Farská Hájková
IVANA LOMOVÁ
Ivana Lomová (*22. 11. 1959 v Praze) se k malířské tvorbě dostávala poměrně dlouho a cestu ke štětcům a olejovým barvám si musela vyšlapat sama. Vystudovaná architektka se stavěním domů nikdy neživila, umění si ji přitáhlo už po vysoké škole. V 90. letech se věnovala především ilustraci dětských knih, postupně přecházela na volnou grafickou tvorbu a teprve před začátkem nového tisíciletí ji zcela pohltila olejomalba. Od té doby už autorka podle vlastních slov nic jiného nehledá, malba se stala jejím jediným výrazovým prostředkem. Ivana Lomová tvoří obvykle ve větších cyklech, ve kterých variuje určité téma. Tak vznikly cykly Dětství (2000), Dokud nás smrt nerozdělí (2002–2004), Samota (2007), Praha (2013) a další, z nichž čerpá i průřezová výstava v liberecké galerii.