Fenomenální španělský kytarista Paco de Lucia se vrátí 3. srpna do Prahy. V Obecním domě vystoupí s výjimečnou sedmičlennou doprovodnou skupinou, v níž vynikají především strhující zpěvák Duquende a virtuózní tanečník Farruco, vnuk největšího romského tanečníka El Farruca, zakladatele legendárního andaluského tanečního rodu. Tančí s neuvěřitelnou virtuozitou, něhou i tragičností. S pronikavým pohledem a vražedným úsměvem připomíná přírodní úkaz. „Dva a půl tisíce lidí v sále přestalo dýchat a s vypětím všech sil pozorovalo démonické pohyby jeho těla a tleskání dlaní. Připomínal tornádo, divokého andaluského býka, surový diamant z dědictví velkého El Farruca,“ napsal o něm španělský tisk upozorňující rovněž na fakt, že podobně jako Paco de Lucia dokázal uvést do harmonické rovnováhy respekt k flamenkové tradici a uměleckou svobodu.
Letos třiašedesátiletý Paco de Lucia (vlastním jménem Francisco Sánchez Goméz) flamenco proslavil po celém světě, aniž by ho zbavil andaluské identity a syrového temperamentu. I ve velkých koncertních síních dokáže navodit intimní, emocemi praskající atmosféru, vystupňovat ji do hraničních mezí smyslnosti a v posluchačích zapálit oheň. Paco de Lucia natočil celou řadu vynikajících desek, mimo jiné s kytaristou Larrym Coryellem nebo pianistou Chickem Coreou. Koncertní spolupráce s kytarovými velikány Johnem McLaughlinem a Alem Di Meolou a jejich živá alba patří k vrcholným instrumentálním zážitkům 20. století. Mistrovská kytara Paka de Lucii zní také v mnoha filmech Carlose Saury a můžeme ho vidět a slyšet i ve snímku Vicki Cristina Barcelona v režii Woodyho Allena. Je držitelem několika čestných doktorátů na prestižních hudebních universitách a v rodném městě Algeciras poblíž Cádizu mu místní postavili sochu.
„Když jsem byl mladý, uvědomil jsem si, že flamenco je jazyk, jehož slovník má deset slov. A moje teorie byla, že se dá rozšířit, aby jich měl tisíc, pokud se dodrží jeho duch, esence, charakter, osobnost,“ řekl Paco de Lucía – a svoje předsevzetí splnil. Jako první flamenco uvedl do divadelních sálů, spojil se s doprovodnou skupinou, jejíž rytmiku tvořil do té doby neznámý peruánský cajon a zanesl do něho klasiku, latinskoamerické rytmy i jazzovou improvizaci. Dosud poslední album Cositas Buenas vydal před šesti lety.