Oblíbené Noční koncerty Folkových prázdnin na čtyřech pozoruhodných místech Náměště nad Oslavou.
Zveme vás na Noční koncerty začínající třicet minut po skončení hlavních koncertů a na scénu Šapitó, kde se začne hrát ve stanu „šapitó“ v zámeckém parku v cca 20:20. A co vás čeká? Neokázalé spojení jazzu, židovské hudby a myšlenky na stěhování duší. Rockový vztek, ve kterém je ale pořád místo pro trochu krásy. Melancholik z Tábora. Nocturno s hlazením lidovou písní. Písně jako oheň, u kterého se zahřejete, ale i o tom, jak se dostat domů tunelem stromů nebo o synkovi, co byl doma a vyoral blues.
Noční koncerty se uskuteční od pondělí 28. července do pátku 1. srpna od cca 23 hodin (vždy 30 minut po skončení hlavních koncertů) na čtyřech pozoruhodných místech Náměště nad Oslavou.
Velkým zážitkem bezesporu bude hned v pondělí ve Staré tkalcovně koncertní provedení alba Gilgul, na kterém jazzový kytarista David Dorůžka s flétnistou a zpěvákem Robertem Fischmannem a bubeníkem Martinem Novákem jedinečným způsobem dokládají nadčasovost a dějinnou prostupnost židovské hudby z Evropy a Blízkého východu určenou pro synagogy nebo každodenní život.
Letos se dvakrát sejdeme v kostele sv. Jana Křtitele. Nejprve v úterý s americkým zpěvákem a hudebníkem Timem Eriksenem. Posadí si vás podle hlasů, rozdá noty s trojúhelníky, kolečky, kosočtverci a ovály a naučí vás zpívat náboženské i světské písně starší než Spojené státy, kde tradice Sacred Harp někdy v 18. století vznikla. A když neumíte zpívat? Žádný problém, stačí mít v sobě zápal pro zpěv a chuť přidat se. V tom spočívá kouzlo jedné z nejstarších forem a cappella sborového zpívání na světě. Určitě se mezi vámi najdou ti, kdo se takového zpěváckého sbratření v roce 2008 zúčastnili, takže si pamatují na ten pocit, když vyšli z kostela do noci a cítili se tak nějak jiní, protože právě zažili chvíli, kdy píseň tloukla křídly do oken.
Na druhý den ve středu vás čeká Nocturno, kdy se dočkáte „pohlazení lidovou písní“ od lidové hudby Muzikaša z Nivnice, která se na festivalu představí v rodinném obsazení kolem Vlastimila Ondry. Na koncertu zazní několik z jejich nejoblíbenějších lidových písní z krajiny, ze které přijíždí – z krajiny Komenského pod Bílými Karpaty, z krajiny východního Slovácka.
Česko-švýcarské rockové duo Songs from Utopia, které zahraje ve čtvrtek na dvorku Galerie 12, ze sebe zdaleka víc než předtím chrlí ostrou směs bluesového rock’n’rollu, surfu, rockabilly a post punku, na kterou jsme od něho přece jenom nebyli tolik zvyklí, jenomže šílená doba si asi takový zvuk žádá, ale pokud si švýcarská rocková písničkářka Rebekka Zarkava a český bubeník Jiří Doležal připadají jako černý mrak z vesmíru, který přišel ovládnout Zemi, aby lidskou rasu naučil úctě k přírodě a sobě samé, nemůžeme se divit, že se u toho tak hlasitě vztekají.
V kapli sv. Anny ve Špitálku se v pátek pozdě večer můžete zaposlouchat do básní o ctnostech, které napsal bývalý člen skupiny Bezobratři a stavitel nástrojů Marek Gonda a zhudebnil Marian Friedl.
Pondělní Šapitó: když na vodní nádrž Jordán dopadne tma a na druhém břehu vyjdou lampy, možná zaslechnete, jak se nad hladinou nesou křehké melancholické písničky s akustickou kytarou, zabalené do elektronické mlhoviny Jana Váni z jihočeského Tábora.
Úterní šapitó: Brněnská písničkářka Prune nenabízí písně typu zaženu posluchače do kouta a nedám jim šanci, z její křehké intimity spíš vyznívá cosi, co vzejde z chvíle, kdy se cítíte, jako byste kráčeli po vodě na cestě za ohněm, který když najdete, chcete si ho vzít domů, abyste se o pocit ohňové hřejivosti nemuseli s nikým dělit. Ve skladbách z alba Fire ji doprovodí jejich spoluautor švédský multiinstrumentalista Christoffer Strandh.
Středeční šapitó: Elka je písničkářka z party okolo Martina Kyšperského, který ji pomohl natočit debutové album Jedeme domů. Podíleli se na něm také Prune, Christoffer Strandh a baskytarista Adam Havelka, kteří ji na koncertu doprovodí. Elka ve svých něžně hravých skladbách mísí své pocity, zážitky a postoje k různým tématům, která jí provázejí životem.
Čtvrteční Šapitó: Písničkář Jan Fic a kytarista Max Braun z alternativní rockové kapely DPvJU jsou taková normální bluesová dvojice, nabízející ale i folk, srandu a balancování na hraně trapnosti beze strachu přes ni přepadávat. Říkají si Domalis & Oralis a asi vás nepřekvapí, že oba srší správným bluesovým humorem, takže se během koncertu párkrát zasmějete.
Páteční Šapitó: James Harries patří k písničkářům, kterým slouží ke cti, že i nástrojově a muzikantsky nejrozmáchlejší album dokážou na koncertech odehrát jen s akustickou kytarou, což je i příklad jeho posledního skvělého alba Hiraeth, které v Jamesově osamoceném podání vyzní nejlépe na místech s intimní atmosférou, kde každý jeho verš, zazvonění kytary a úžasně naléhavý hlas nemají kam utéct a stávají se „potravou posluchačovy duše“.