Spolek Krajinou přílivu v koprodukci s platformou Rekultur 11. září 2025 od 19:30 uvede v režii Ewy Zembok premiéru multižánrové inscenace Morfium vycházející ze stejnojmenného románu polského autora Szczepana Twardocha. Jeho příběh se odehrává ve válečné Varšavě roku 1939 a ústřední postavou je Konstantin Willemann, potomek německého aristokrata a popolštěné Slezanky. Konstantin ale nechce být Polákem ani Němcem. Touží jenom po lahvičce morfia, ženách, drahých autech a jistotách kdysi zdánlivě pevného řádu věcí. Ten se však střetává s realitou prvních týdnů druhé světové války a s okupací milovaného města, které “znásilnily” jednotky Wehrmachtu. Dědictví předků různých jazyků a národností, zatížené potřebou volby jednoznačné identity a zároveň touha po předválečném způsobu života na Konstantina působí jako mlýnské kameny.
Z rozsáhlého románu k intimnímu portrétu
Režisérka Ewa Zembok se společně s dramaturgem Matoušem Danzerem rozhodli opustit epickou plochu více než pěti set stránkového románu a zaměřili se na niterný rozpor a boj s vnitřními démony rozervaného Konstantina Willemanna.
“Konstantin Willemann je třicetiletý Varšavan v říjnu roku 1939. Je to bonviván, který žije z matčiných peněz v krásném bytě se svou polskou ženou a malým synem. Konstantin ale před spořádaným životem utíká za židovskou prostitutkou Salome, se kterou se opájí morfiem a noří se do konejšivého světa “nebytí”.
V jeho hlavě se navíc neustále ozývá Černý anděl, který v sobě spojuje hlasy šílené matky, až karikaturně nacionalistické manželky, mytické kurvy nebo dokonce samotné Vlasti a její historie. Slova těchto hlasů jsou pro Konstantina ještě opojnější a ničivější než stříkačka s morfiem. Bojuje za Polsko v nacistické uniformě, ale ve skutečnosti není Polák, Němec, odbojář, ani zrádce. Není na světě z žádného jiného důvodu, než aby žil. Zásadní je tedy neustále se opakující otázka: Kdo je doopravdy Konstantin Willemann, Kosťa, Kostík?”, říká dramaturg Matouš Danzer.
“Tento nejednoznačný jedinec se zrcadlí také v dnešních společenských výzvách a dilematech, které narušují dosavadní řád věcí a žádají jasné odpovědi na otázky našich identit a postojů. V rozostřeném Konstantinovi se tak při bližším pohledu může spatřit i člověk zmítaný zběsilostí 21. století. To je samozřejmě jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli tuto nesmírně zajímavou postavu představit současnému divákovi. Jedinečná a členitá architektura Synagogy na Palmovce nás vybízí ke specifické práci s prostorem a různými uměleckými formami, např. živým videoartem nebo výtvarným objektem, které se často stávají zásadním vyjadřovacím prostředkem”, dodává režisérka Ewa Zembok.
Multižánrová inscenace ve specifickém prostoru
Inscenace ve specifickém prostoru Synagogy na Palmovce překračuje hranice klasického divadelního tvaru a do výrazových prostředků intenzivně zapojuje videoart a práci se znakem, objektem či kostýmem. Důležitý je také sound design a živý zpěv i hudba.
Výtvarné řešení spolu tvoří Jana Hauskrechtová, Alexandra Gnidiak a Jaro Repka, videoart vzniká ve spolupráci s Lydií Arinnou Emir.
Hudbu a sound design mají na starosti Mana Dark (Dana Marková) a Jan Čenich.
V inscenaci vystupuje herečka Dana Marková a herec Václav Marhold.