Letos v dubnu uplyne 75 let od přijetí Zákona o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací, který vládnoucí komunistické straně v roce 1949 umožnil likvidaci soukromých československých nakladatelství. Došlo tím k přerušení tradice svobodného knižního podnikání, jež ve středoevropském prostoru trvalo s jistými obměnami od 60. let 19. století. Menší výstava v Muzeu literatury v krátkém výseku let 1945—1950 dokumentuje klíčové okamžiky, které vedly k dramatickým proměnám tehdejšího knižního trhu: vznik nakladatelských monopolů, uplatnění centrálního modelu plánování a politické cenzury. Došlo k zestátnění stovek soukromých podniků a zničení převážné části jejich produkce. Již v prvních měsících plošných postihů bylo zkonfiskováno více než 2 000 knižních titulů, z nichž drtivá většina byla později zlikvidována.
Výstava představí standardní dobovou knižní produkci z doby před zestátněním nakladatelských podniků a po něm. Návštěvníci se však mohou seznámit též s unikátními korekturami (mj. knižní prvotiny Bohumila Hrabala) či obálkami nikdy nevydaných knih.
Dne 9. dubna 2024 od 18 hodin zahájí v Muzeu literatury výstavu komponovaný večer spojený s vernisáží. O zestátnění knižní produkce na přelomu let 1949—50 budou hovořit historik českých nakladatelství Aleš Zach a odborník na prvorepublikový knižní trh Michal Jareš. Svědectví o jeho dopadech a snahách obnovit společenské předivo spojené se svobodnou knižní produkcí podají Štěpán Lars Laichter, Josefina Karlíková a další hosté. Vstup zdarma.