Režisér Doug Liman (Na hraně zítřka) a scenárista Steven Knight (Noční jízda) se na podzim sešli na projektu, který měl odrážet dobu covidové pandemie; její první vlny. Knightův scénář o páru během krize se natáčel na podzim v Londýně, hlavních rolí se ujali Anne Hathaway a Chiwetel Ejiofor.
Expozice snímku popisuje to nejdůležitější, co by divák měl znát. Ukazuje prázdné ulice, ve kterých se nic neděje, a díky puštěné televizi je reflektována doba a dodán kontext. První polovina dobře slouží jako svědectví oné doby: nejen díky zprávám, ale také životům hlavních představitelů. Linda (Hathaway) pracuje z domova a svolává pracovní konferenci, Paxton (Ejiofor) byl z práce propuštěn a řeší, jak si najít jinou. Pomocí malých průpovídek se mluví také o dezinformacích ohledně covidu nebo momentálních stavech jednotlivých zemí.
Knight se snaží postavit děj na konfliktu Lindy s Paxtonem, jejich vztah je v naprostém krachu a dvojice je díky karanténě uvězněna ve společném bytě; avšak tato zápletka je velmi brzy vyčerpaná. Dobře fungují jejich společné scény a pomalu odhalovaná vzájemná tajemství, hůře už situace, které poodkrývají jejich pracovní životy. Zde je scénář vystavěn kostrbatě a nezajímavě, postavy jednají až pateticky a jejich činy vedou k nelogičnostem. Naprosto nečekaně se najednou za polovinou stopáže mění i samotný žánr: zatímco v první části se střídalo drama s komedií, ta druhá se snaží být heist movie. Velmi neúspěšně. Paradoxně je totiž poslední část (která by se v rámci konvencí žánru měla zrychlovat) nejvíce rozvleklá.
