Text Ivan Adamovič
V neděli 15. května skončila letošní mezinárodní soutěžní přehlídka animovaných filmů Anifilm. Vítězným celovečerním filmem se stal izraelský snímek Kde je Anne Franková. Porota animovaných snímků musí často vážit, zda má mít větší váhu výtvarný počin nebo příběh. Ideální samo sebou je, když má film obě kvality vyvážené, ale ne vždy se poštěstí. V případě Kde je Anne Franková jednoznačně zvítězil příběh a jeho historický kontext. Jako by si tvůrci chtěli pojistit úspěch, spojili totiž hned dvě silná témata: holokaust a migrační krizi.
Scenárista a režisér Ari Folman není našim divákům neznámý. Debutoval v roce 1996 citlivě podaným hraným snímkem Svatá Klára na motivy románu Pavla Kohouta. Vzápětí se však začal věnovat spíše animovanému filmu. Proslavil ho Valčík s Bašírem (2008), o něco slabší byl jeho převod povídky Stanislawa Lema Futurologický kongres z roku 2013. Příběh na motivy možná nejznámější oběti holokaustu se tedy rodil osm let.
Tak citlivé téma neumožňuje příliš velkou tvůrčí svobodu, ale Folman přesto nalezl klíč, jak se vyhnout přemíře patosu nebo opakování dávno známého. Připomene, že Anne Franková, dívka, která se s rodinou skrývala před nacisty v Amsterodamu, aby byla po dvou letech tajného života prozrazena, si svůj slavný deník psala formou vyprávění pro imaginární přátele. Nedokázala psát „do zdi“, musela si vytvořit někoho, komu se bude svěřovat. Primárně to byla neexistující kamarádka Kitty.
Folmanův snímek se točí kolem amsterodamského muzea Anne Frankové, které bylo zřízeno v domě, kde se židovská rodina ukrývala. Řádky z vystaveného deníku náhle začnou ožívat a zhmotní se z nich Kitty, s níž Anne vedla nekonečné „dialogy“. Kitty ovšem neví, že uběhlo od války tolik času a marně se po Anne shání. Jenže brzy si uvědomí, že ona sama je pro ostatní lidi méně než duchem. Začnou ji vnímat, jen když má po ruce Annin deník.
Kitty s hrůzou zjistí, že Anne již nežije a že se stala díky svému deníčku slavnou. Žije potají v Annině pokoji v muzeu a všimne si zlodějíčka, který obírá návštěvníky. Kitty se s chlapcem spřátelí a zjistí, že krade kvůli tomu, aby mohl podporovat komunitu migrantů živořící v provizorních podmínkách pod dohledem policie. Dojde jí, že i když Anne již nežije, pořád je tu její esence, snaha pomáhat blízkým a měnit svět k lepšímu. A že Anne byla vlastně také migrantem, když coby Němka hledala útočiště v Nizozemí. Z těchto myšlenek se v její hlavě zrodí odvážný plán.
Cenu festivalu za nejlepší celovečerní film pro děti si pak odnesla japonská Belle od Mamorua Hosody. Příběh Krásky a zvířete posazený do blízké budoucnosti také řeší jedno velké téma: pobyt mladých lidí ve virtuálních prostředích. Suzu je plachá dívka vyrovnávající se se ztrátou blízké osoby. Ve virtuálním prostředí, řekněme jakési variaci na budoucí Metaverse, do jaké se chce vyvinout Facebook, ale Suzu najde unikátní možnost vytvořit si od základu novou osobnost. Díky svému podmanivému zpěvu se brzy zařadí mezi nejznámější hvězdy této virtuální reality.