Vidíš měsíc, Danieli/režie Niels Arden Oplev, Anders W. Berthelsen

Dánsko / Norsko / Švédsko, 2019

Jako jeden z nejlepších dánských filmů uplynulého roku je právoplatně označováno drama podle skutečných událostí s názvem Vidíš měsíc, Danieli, které je dalším celovečerním snímkem uznávaného severského režiséra Nielse Ardena Opleva (Muži, kteří nenávidí ženy). Spolurežisérem snímku je pak jeden z herců, Anders W. Berthelsen. Skvělé dechberoucí drama vstoupilo do českých kin na konci ledna pod značkou Film Europe.

 

O severské kinematografii se zpravidla mluví díky kriminálním snímkům, zfilmovaným podle předloh tamních věhlasných autorů. Velký úspěch například zaznamenaly volné série filmů Oddělení Q (Vzkaz v láhvi, Složka 64) nebo Milénium (Dívka, která kopla do vosího hnízda). Nejsou to ale jen kriminálky, které by měly dosáhnout celosvětové pověsti. Jak lze ověřit i na plátnech českých kin díky četným přehlídkám tamních filmů jako Severská filmová lekce SCANDI, Severský filmový podzim či Severská filmová zima, na severu umějí skutečně vnést každému žánru něco, díky čemu je jedinečný a jasně identifikovatelný.

Ukazuje se tedy, že například v Dánsku dokážou skvěle odvyprávět příběh podle skutečné události, zobrazit reálné postavy v celé jejich šíři a nebát se žádného tématu. Vidíš měsíc, Danieli mapuje únos dánského fotoreportéra Daniela Rye a reflektuje postavení dánského státu z pohledu možnosti výkupného. Dánsko totiž odmítá vyjednávat s teroristy a platit za navrácení svých občanů do jejich země. Snímek tak zobrazuje rodinu, která skutečně touží po tom, aby se Daniel vrátil zpět do Dánska, a dostává se na dno svých sil, aby společně bez pomoci státu získali potřebný obnos peněz jakožto výkupné.

Film tak otevírá téma, o kterém se možná ve světě nevědělo. Dánsko samozřejmě není zdaleka jedinou zemí, která své občany nevykupuje jako rukojmí, ale i přesto je přístup země na pováženou. Celý příběh je vyprávěn skutečně surově a autenticky, bez jakýchkoli zábran. Daniela vidí divák v těch nejhorších chvílích, zároveň sleduje jeho příběh s časovým předstihem, seznámí se s jeho rodinnými vztahy, což pak napomáhá orientaci v příběhu. Motivace postav jsou naprosto jasné, zcela pochopitelné, stejně jako jejich pěkně načrtnuté a rozvržené charaktery a vzájemné vztahy.

Dvě roviny, které se střídají (zajatý Daniel vs zoufalá rodina), jsou naprosto vyvážené, pěkně plynou a navazují na sebe, čímž je celý snímek hodně kompaktní, drží při sobě a nemá snad žádné slepé místo, které by jeho chod narušovalo. Emočně vypjaté chvíle se střídají u obou rovin, jedna je neméně zajímavá než ta druhá a obě dvě mají spád. K dokonalosti pomohla snímku hlavně skvělá surová kamera švýcarského kameramana Erica Kresse, která hrou s protisvětlem může připomínat tvorbu českého kameramana Martina Douby (Zrádci, Vodník). Dalším důležitým prvkem jsou přesvědčivé herecké výkony, kterým samozřejmě vévodí představitel hlavní role Esben Smed. Jeho postava je zároveň velice příjemná, divák s ním tráví příběh od první do poslední minuty a přeje mu happy end. Vidíš měsíc, Danieli rozhodně není filmem, který by bagatelizoval nějakým způsobem Islámský stát, avšak neukazuje ho ani v nijak extrémně černém světle, jak by se dalo očekávat. Je to film, který by měl vidět každý, komu záleží na jeho blízkých, protože i tom tenhle film je.

 

Napsat komentář

Zapomněli jste heslo? Zadejte uživatelské jméno nebo email a my vám pošleme odkaz na stránku pro vytvoření nového hesla.