Efrim Manuel Menuck, předák postrockové montrealské veličiny Godspeed You! Black Emperor, vytahuje z klobouku další projekt. Tentokrát se zpěvačkou Ariel Engle, členkou kanadské indie instituce Broken Social Scene. Důležitá informace na začátek – Efrim v rámci spolupráce velkým obloukem obchází strunné nástroje a věnuje se téměř výhradně analogové elektronice a looperům. Přesto sound dua není diametrálně odlišný od hudebního světa Godspeed. Můžou za to, jak občasné vstupy členky GY!BE Jessicy Moss s houslemi, tak především podobná atmosféra, kterou album Darling The Dawn přináší. Vezměme pozvolné melodické tahy postrockerů a ty tu a tam nechme zamrznout nebo zasmyčkovat. Důraz na minimalistické vyznění sedmičky kompozic je u All Hands_Make Light tu striktní, tu pouze náznakové. Například desetiminutovka s dlouhým názvem We Live On A Fucking Planet And Baby That’s The Sun původně pastorální ambientní vstup postupně promění skrze vynalézavou hru dalšího hosta, bubeníka Liama O’Neilla od indie rockových podivínů Suuns, v hlukovou smršť valící se nekompromisně kupředu. Podobný fígl použije dvojice i v kompozici The Sons And Daughters Of Poor Eternal, kdy závěr skladby má mechanicky krautrockovou podobu zjemňovanou konejšivým, melodicky perlivým vokálem Ariel. Častý tematický útěk do přírody, spolu s vokálním zaříkáváním a houslovými ornamenty, přidává desce až nečekané množství folklorních odlesků. Pokud bychom měli album srovnávat, tak v křehčích polohách k tiché zpovědi Ghosteen Nicka Cavea & The Bad Seeds, v intenzivnějších momentech můžeme vzpomínat na příbuzné atmosférické exploze Flaming Lips nebo Mercury Rev, ovšem s vokálem Marie Brennan z Clannad. Dvojice All Hands_Make Light dala svým letošním albem jasně najevo, že tolik opěvovanou montrealskou scénu srocenou okolo studia Hotel2Tango i vydavatelstvím Constellation není radno odepisovat. Ba naopak, není divu, že recenzovaná deska se probojovala do širšího výběru prestižní Polaris Music Prize.