AMBER ASYLUM: Ruby Red

Houslistka, zpěvačka a skladatelka Kris Force kormidluje bárku jménem Amber Asylum už více než tři dekády. V poslední době nikam nespěchá. Vždyť na novou dlouhohrající desku v současné době čistě ženského kvarteta (to tvoří vedle frontwomanky ještě dlouholetá spolupracovnice, violoncellistka Jackie Perez Gratz, baskytaristka Fern Lee Alberts a bubenice Becky Hawk) museli posluchači čekat rovných deset let! Důraz na smyčce a tradiční temně zadumanou atmosféru ve skladbách Amber Asylum zůstal. Ba co více, kvůli absenci kytar má psychedelie v kompozicích Američanek často ambientní nebo barokně nařasené, neoklasické vyznění. Album Ruby Red spadá na první dobrou do širokého gotického území, na druhou stranu se široce distancuje od všemožných žánrových klišé směrem k razantnějším, undergroundovým vyzněním. Není divu, když si člověk uvědomí, že Kris Force dříve spolupracovala například s Jarboe ze Swans nebo ze Stevem Von Tillem z Neurosis.
Tématem alba je temná reflexe ženského údělu napříč historií. Na místě jsou tedy žalozpěvy, ale i několik přímočařejších písňových pasáží, které se na těžké postavení žen dívá z jiného než rezignovaného úhlu. Zoufalství, rozpad, ale na druhou stranu i melancholické snění až urputný vzdor. Kvůli tomu je načrtnutá zvuková krajina primárně temná, probleskuje zde ale tu a tam paprsky naděje. Země se pak v pravidelných intervalech otřásá kumulovanou energií vzdoru. Amber Asylum jsou svérázové, kteří kráčejí svou vlastní cestou, nová deska Ruby Red tuto svéhlavost dvakrát podtrhuje. Na své si tak při poslechu nové desky Ruby Red mohou teoreticky přijít klasičtí gotici, neoklasičtí dumkaři i metaloví alternativci (například fanoušci Avernus nebo raných My Dying Bride), pro které label Prophecy Productions připravuje v pravidelných intervalech podobně laděné hudební laskominy. Čekání na nový materiál Amber Asylum se vyplatilo. Kaliforňané vyvažují své svébytné dystopické vize křehkou krásou a světlem naděje.