Anonymní BOKKA zabarvila svůj pop do ruda

I v době, kdy si na síti sítí můžete najít informaci téměř o čemkoliv, existuje na hudební scéně řada spolků, jejichž členové se snaží držet svou identitu v anonymitě. To je příklad polské čtveřice BOKKA, která zaujala doslova v celé Evropě. Čtvrté album souboru, který odehrál několik podařených koncertů i v České republice, se už podle názvu Blood Moon odělo krvavě rudou barvou. Reflektuje současnou vykloubenou dobu a hudební složku obohacuje silnou vizuální identitou.

BOKKA se letos vrací na scénu. Jaký byl zásadní moment, kdy jste začali mluvit o novém albu, nové hudbě?
Propagace nového alba nám obvykle trvá asi jeden a půl až dva roky. Vydáme singly, videa, absolvujeme několik turné a pak je vše okolo nové desky odpracováno. Aktivity postupně utichnou, po tom všem, co se dělo, si potřebujeme odpočinout, a teprve pak se nám v mysli začnou vynořovat myšlenky na tvorbu nové hudby. Věřím, že je to cyklus, kterým si prochází každá kapela.

Promomateriály tvrdí, že v létě 2019 jste požádali režisérku a scenáristku Dorotu Piskor, aby napsala nástin scénáře, který by kapelu inspiroval k vytvoření čtvrtého alba. Můžeme tedy v budoucnu očekávat Blood Moon i ve filmové podobě?
Abych byl upřímný, přemýšleli jsme o tom, ale film je obrovský projekt, vyžaduje obrovské množství příprav a peněz. Pokud bychom našli investora, neváhali bychom ani minutu. Prozatím se nám podařilo vytvořit minifilm ke skladbě Walk On A Wire. Jsme na něj opravdu hrdí. Musím poděkovat režisérovi Maciekovi Bierutov a kameramanovi Karolu Łakomiecovi, kteří nás dokonale poznali. Vystihli podstatu celé desky. Tam, kde trvají měsíce přípravy a shromažďování nejlepšího štábu, všichni zúčastnění ihned cítili, že příběh, který Maciek vymyslel, je neobvyklý, elektrizující a bude mít v příběhu desky zásadní význam. Ve videu hraje jeden z nejlepších polských herců Piotr Głowacki a také vycházející hvězda Alicia Wieniawa. Vytvořili úžasný pár, který ztvárnil Maciekův příběh o otci, který se snaží chránit svou slepou dospívající dceru před nevyhnutelným osudem, který nemůže být nikomu lhostejný.

Mezi předchozím albem Life on Planet B a letošní novinkou jste vydali EP Roll Down The Hill se třemi vašimi covery známých písní. Minulý rok se vaše předělávka objevila na remixovém albu britské kapely Archive. Jaký je tvůj vztah k předělávkám a jak covery zapadají do světa BOKKA?
V průběhu let jsme vytvořili několik předělávek, které hrajeme během našich vystoupení. K ničemu jinému jsme je nestvořili, ale lidé si je chtěli poslechnout i doma a opakovaně žádali o jejich studiové verze. Klíčem k tomuto – říkejme tomu úspěchu – je pravděpodobně fakt, že jsme se snažili vytvořit zcela nové verze písní, dali jim nový život a svým způsobem jsme se pokusili udělat z nich naše nové písničky. Remix pro Archive pak byla pro nás velká výzva. Byli jsme opravdu potěšeni, když jsme dostali tuto příležitost, a naprosto nadšeni, když se kapela rozhodla vydat náš cover jako singl, kterým propagovala remixové album v médiích.

Každé z vašich alb má výraznou barvu. Debut byl bílý, druhé a třetí album Life on Planet B byla černá. Podle prvních tří singlů se zdá, že nové album bude ve znamení červené. Pokud ano, co tato barva ve vašem případě znamená?
To je zajímavé. Nikdy jsme nepřemýšleli o barvách, pokud jde o naše alba, spíše o prezentaci masek (smích). Máš pravdu, že jako fanoušci černé a bílé jsme se těmito barvami v minulosti prezentovali. Ale cítíme, že nové album je pro nás krok do nových teritorií. Obal tuto snahu ilustruje. A protože „krvavý měsíc“ byl základním zdrojem naší inspirace, bylo celkem jasné, že červená bude nové desce vévodit.

I v době, kdy si na síti s . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář