Atlantic Records: 75 let vydavatelské dominance s orientálními kořeny

Stačilo pár let fungování, a bylo jasné, že z Atlantic Records se stane na dlouhé roky dopředu důležitý hráč na vydavatelském poli. Dítko Turka Ahmeta Erteguna a židovského společníka Herba Abramsona stálo u zrodu rhythm & blues, dokázalo na hudební scénu vytáhnout velké rockové hvězdy a v poslední sobě se znovu připomnělo svým čichem na popově soulové talenty. Oslava třičtvrtě století fungování vydavatelství se po právu může nést v tom nejhonosnějším duchu.

Jak už to v příbězích velkých vydavatelství bývá, hybatelem dění je často osoba, která se už svým původem vymyká z řady.  Dnes to bude postava Ahmeta Erteguna. Ten se sice narodil v Istanbulu, se svým otcem diplomatem ale brzy začal cestovat po světě. Po letech strávených ve Švýcarsku, Francii a Spojeném království, se rodina nakonec přestěhovala do Spojených států. Ahmetův zájem o hudbu byl zřejmý od jeho školních let. Během několika let v Londýně si zamiloval hudbu Caba Callowaye a Dukea Ellingtona a po přestěhování do USA často navštěvoval v The Howard Theatre ve Washingtonu D.C. představení takových hudebních hvězd jako byli Louis Armstrong, Billie Holiday nebo Ella Fitzgerald. Netrvalo dlouho a Ahmet a jeho bratr Nesuhi Ertegun se brzy zapojili do místní hudební scény. Nedělní odpoledne na turecké ambasádě se nesly v duchu společného jazzového muzicírování. Láska k hudbě byla tak velká, že ani nenadálá smrt otce bratry, na rozdíl od matky a sestry, neodvála nazpátek do Turecka. Naopak, v roce 1946 se Ahmet spojil s manželi Herbem a Miriam Abramsonovými a začali spřádat plány na společnou vydavatelskou činnost. Herb už měl zkušenost s vedením malého vydavatelství Jubilee Records a díky finanční podpoře Dr. Vahdi Sabita, dlouholetého rodinného přítele a zubaře, vznikl v roce 1947 nezávislý label s názvem Atlantic Records.

Už o dva roky později Ahmet podepsal smlouvu se svou první hlavní hvězdou – zpěvačkou Ruth Brownovou. Ta povila vydavatelství první velké hity jako Teardrops From My Eyes nebo Mama, He Treats Your Daughter Mean. Některé z tehdy úspěšných písní napsal pod pseudonymem „Nugetre“ sám Ertegun. V začátcích labelu Ertegun měl na starost hledání nových talentů, a tak byl neustále na cestách. Díky tomu byl stále v centru dění, a neztrácel ponětí, co se na hudební scéně právě děje. Byl to on, kdo dal druhou šanci odepsanému talentu Rayi Charlesovi. Povzbuzoval nevidomého zpěváka a pomohl mu najít polohu, ve které zazářily všechny jeho jedinečné dary. Navíc se střetli v Rayově případě s tehdy pučící vlnou boogie-woogie, která vystřelila Charlese do první popové ligy. Atlantic Records si rychle vydobylo reputaci jako průkopnické nezávislé vydavatelství. Vedle Raye Charlese pracovalo ještě s dalšími výraznými umělci Arethou Franklin nebo Otisem Reddingem. Velkou zásluhu na vzestupu vydavatelství mají další dvě postavy, které brzy spojily své kroky s labelem – původně hudební publicista Jerry Wexler a mladý zvukový inženýr a producent Tom Dowd. První z nich vymyslel termín rhythm and blues (a do propasti odhodil do té doby používanou nálepku „race music“), druhý nebyl tak excentrický jako Phil Spector, ani nespolupracoval s The Beatles jako George Martin, přesto z jeho produkce vzešlo více hitů než od obou slavnějších kolegů dohromady. Navíc to byl on, kdo inicioval vybavení studií Atlantis Records tehdy nejmodernějším osmistopým nahrávacím zařízením a tlačil na vydávání hudby ve stereo záznamu. V roce 1955 se Herb Abramson stal šéfem jednoho z nejvlivnějších pobočných labelů Atco Records (s hvězdami jako Bobby Darin nebo The Coasters), přesto o tři roky později se nechal vyplatit a opustil příběh Atlantic Records. Ještě významnější změnou pak byl prodej vydavatelství v roce 1967 Warner Music Group. Vedení společnosti zůstalo stejné, label si ponechal i rozhodovací i vydavatelskou nezávislost. V tu dobu už Atlantic Records nebyl jen prostor pro afroamerickou jazzovou hudbu. Úspěch Bobbyho Darina přiměl label věnovat se širšímu publiku a rozšiřovat tak žánrovou nabídku vydavatelství. Ahmet v roce 1966 v krátkém sledu podepsal pro Atlantic Records smlouvu se Sonny a Cher i rockovými Buffalo Springfield. Zatímco vpád The Rolling Stones a The Beatles na americkou scénu se minul s plány Atlantic Records, „druhou vlnu britského rocku“ si Ertegun ujít nenechal. A tak po upsání Cream, brzy následovali krajané Led Zeppelin a Bad Company. Do toho přišel tuplovaný úspěch s pohrobky Buffalo Springfield – Crosby, Stills, Nash & Young. Ani 80. léta nebyla pro vydavatelství plonková. Už jen výčet svěřenců z rockové větve budí úctu – Rush, Genesis, AC/DC, Twisted Sister, Skid Row, Debbie Gibson nebo Phil Collins – jsou jen krátkým výčtem početné rodiny vydavatelství. V roce 1983 pomohl Ahmet založit Rock & Rollovou síň slávy včetně plánů na vybudování muzea Rock & Roll Hall of Fame v Clevelandu ve státě Ohio (otevřeno bylo v roce 1995). Sám Ahmet byl uveden do Rockové síně slávy o čtyři roky později. Atlantic Records se vedle rockových velikánů věnovalo i popové smetánce. Ve zkratce bychom mohli opsat oblouk od ABBA přes Bruna Marse až ke Coldplay a Edu Sheeranovi. Vydavatelství trochu zaspalo vpád hip hopu do první popové ligy, nenechalo si ale ujít jeho fúzování v novými impulzy R&B, které předložili En Vogue, Charli XCX nebo Gnarls Barkley. V prosinci 2006, ve věku 83 let, zemřel Ahmet Ertegun poté, co podlehl zraněním, která utrpěl při náhodném pádu při účasti na benefičním koncertu Rolling Stones v divadle Beacon. V dubnu 2007 se v New Yorku konala vzpomínková akce za Ahmeta, na níž vystoupili Wynton Marsalis, Eric Clapton, Dr. John, Solomon Burke, Crosby, Stills, Nash & Young, Stevie Nicks a Phil Collins. Led Zeppelin se znovu sešli, aby vystoupili na poctě Ahmetovi Ertegunovi v O2 Areně v Londýně v prosinci 2007. Přehlídka získala finanční prostředky pro Ahmet Ertegun Education Fund, organizaci, která poskytuje stipendia univerzitám ve Spojeném království, USA a Turecku. V tomto roce oslavil label opulentním způsobem i své 60. výročí odvysíláním filmového dokumentu American Masters Atlantic Records: The House that Ahmet Built a více než třináctihodinovou show, na které vystoupilo obrovské množství hvězd z historie i současnosti labelu. V tomto roce také vydavatelství ohlásilo, že více než polovina jeho prodeje hudby ve Spojených státech pochází z digitálních produktů, jako je stahování na iTunes nebo prodej vyzváněcích tónů pro mobilní telefony, a to aniž by došlo k prudkému poklesu prodeje kompaktních disků, jako tomu bylo u většiny ostatních vydavatelství. Metu 75 let si label, už delší dobu vedený Craigem Kallmanem, připomněl skromnějším způsobem – vychází reedice vybraných slavných desek, výroční kompilace, a to je prozatím vše. Vzhledem k tomu, že se oslavy přelijí do první poloviny příštího roku, další body oslav na sebe nedají dlouho čekat. Hodně zdaru!

 

Přidat komentář