Audiotrauma – Jiný diktát ze Štrasburku

Praha je lákadlem muzikantů. Že by byl ale takovým, aby se zde francouzský label rozhodl oslavit 15. narozeniny dvoudenním festivalem? Nezávislé vydavatelství Audiotrauma takovou slabost má, a protože vedle toho vydává zajímavou muziku, je ideální čas jeho historii probrat podrobněji se Sylvainem Coefficem alias Sycem – šéfem vydavatelství.

audiotrauma-logoCo bylo první? Kapela Chrysalide, Arcův sólový projekt Sonic Area, nebo vydavatelství Audiotrauma?
První byl bráchův projekt Sonic Area. To se psal rok 1997 a byl to první kámen do budoucí industriální katedrály.
A label vznikl kdy?

Vydavatelství Audiotrauma vzniklo v roce 2002 a Chrysalide rok poté.
Co se v roce 2002 stalo, že bylo třeba label založit?
Založení labelu byl logický krok, pokud jsme chtěli nějakým způsobem propojit a koncentrovat sílu francouzského industriálu. Scéna zde je malá a právě Audiotrauma platforma byla nástrojem, jak ji lépe představit veřejnosti. Všechno jsme se během let učili metodou pokus-omyl. Také jsme si během let několikrát finančně nabili hubu.
Vedle parties a vydávání muziky jste zorganizovali celkem pět ročníků Noxious Art Festivalu…
…a to byl právě ten moment, kdy na nás finanční realita dopadla asi nejtvrději. Přesto zpětně hodnotíme tyhle festivaly pozitivně. Pomohly nám napojit se na především evropské temně elektronické scény a dostat naše aktivity do širšího, nejen francouzského podvědomí.
Jak se činnost labelu proměnila v čase?
Audiotrauma primárně organizovali pravidelné parties a vydávání muziky přišlo až posléze. Dnes je značka pouze vydavatelstvím. Za dobu naší činnosti jsme uspořádali více než stovku parties, pět ročníků Noxious Art Festivalu, a vydali více než čtyřicet nosičů. Na začátku se jednalo o kolektiv cca patnácti náctiletých nadšenců, který se posléze smrsknul na užší okruh pěti členů Audiotrauma klanu. Tak jsme dospěli až do roku 2012.
Právě v tomto roce ustaly všechny aktivity labelu na dobré dva roky. Co se stalo?
Tvrdá realita francouzské scény dostala mé parťáky do kolen. V roce 2014 jsem se rozhodl oživit tuto značku pouze sám. Přesto i na současných aktivitách Audiotrauma labelu úzce spolupracuji s bratrem Arcem a Amnesym z Chrysalide. První masteruje většinu u nás vycházející hudby, Amnesy zase vytváří grafické návrhy obalů desek a další vizuální práce pro vydavatelství.
Hudebně také došlo k evoluci?
Co se týče základního směřování, tak ne. Stále nás zajímá a fascinuje šedá zóna mezi elektronikou, digicore, breakcore, dark wave, ambientem, noise a metalem. Sami jsme základní směřování labelu charakterizovali jako „futuristický postapocalyptický noise“. Co se změnilo, a je to logické, je rozšíření rodiny Audiotrauma umělců z čistě kamarádského kroužku se středobodem v rodném Štrasburku, na doslova celosvětové společenství. Jen v letošním roce jsme vydali desky brazilského projektu Signal² nebo album dua Autogen z Litvy.
„Používáme hluku jako zbraně míchající s lidským svědomím. Tohle není otázka vlastní zábavy, ale naší vzpoury proti systému.“ Má to tohle motto signalizovat? Má label své politické cíle?
Nemáme činnost postavenou na nějakém konkrétním politickém dogmatu. Je ale pravdou, že jsme všichni velmi citliví na historické, sociologické a politické změny ve světě. Nezastíráme libertariánský politický rozměr našeho konání. Jsme jednotní v názoru na kapitalistickou frašku, která předstírá, že otroci mohou být zdarma. Osobně jsem jedním z nejradikálnějších členů Audiotrauma rodiny a možná i z toho důvodu tlačím naše hudebníky k více vypjaté umělecké a zvukové výpovědi.
V letošním roce vydalo Audiotrauma nejvíce nosičů ve své patnáctileté historii. Jak k tomu došlo?
Na začátku roku si řadu z nich předplatili fanoušci v crowdfundingové kampani. Také s řadou z nich nám vypomohl label Ant-Zen, se kterým jsme vydali desky v koprodukci. Základem byla ale vynikající muzika umělců, kteří desky připravili k vydání. Nová generace Audiotrauma muzikantů je stejně silná, jako ta, se kterou jsme do vydavatelského dobrodružství vstupovali.
Hodně hrajete v Praze. Jak osobně vnímáte srdce a duši Prahy poté, co už jste tu párkrát byli?
Praha, stejně jako dříve Berlín, je jaksi svobodným městem. Je plná volnosti a kultury. A ve srovnání s Paříží nebo Londýnem je pořád levná. Možná proto, že Praha víc než ta města, která jsem zmínil, zná cenu této svobody.
I z toho důvodu chystáte oslavu 15 let labelu v hlavním městě České republiky?
Ano. Dvoudenní festival plný kapel a projektů vydávajících u nebo spřízněných s Audiotrauma labelem proběhne 2.–4. února 2017 v pražském klubu Nová Chmelnice. Všechny informace najdete na stránkách festivalu www.audiotraumafest.com.
Jaký je podle vás důvod, že je vaše hudba mnohem lépe přijímána v zahraničí, třeba i v České republice, než ve vaší rodné Francii?
Francie není „zemí hudby“. Naše kultura je více založena na knihách než na nezávislém hudebním hnutí. A zadruhé, Francie je země, kde lidi milují parties, kluby a hospody. Naši známější umělci jsou DJs nebo producenti electra. Ale ve skutečnosti máme pár fanoušků i ve Francii.
Obligátní informace na závěr. Co chystá Audiotrauma, kromě festivalu v Praze, v roce 2017?
I tento rok hodláme vydat poměrně velké kvantum muziky. Novou deskou se zde poprvé představí ukrajinský projekt r.roo, druhé album v krátkém sledu připravila dvojice Horskh, debutové naopak steampunkoví industrialisté Machinalis Tarantulae. Elektroakustický amalgám v temném provedení budou servírovat Atonalist, moc se těším na nové album EBM dvojice z Finska Cardinal Noire. Tento rok se soustředíme i na vinylový formát. Pro tuto příležitost vydáme splitko Sølve a The Blood Of Others, novou desku zde prezentují Moaan Exit a svým vedlejším projektem Illegal Trade se představí dvojice z Běloruska známější jako Ambassador21. To stačí, ne?

Přidat komentář